Státní dluh eurozóny ve druhém čtvrtletí roku 2026 vzrostl na 88,8 % HDP, zatímco v celé EU dosáhl 82,9 % HDP. Zadlužení se tak meziročně dále zvýšilo a zůstává výrazně nad limity stanovenými evropskými fiskálními pravidly.
Nejzadluženější zemí EU zůstává Řecko s dluhem ve výši 140,8 % HDP, avšak jeho situace se díky rozpočtovým přebytkům zlepšuje. Itálie se naopak Řecku rychle přibližuje, když její zadlužení vzrostlo na 139,9 % HDP. Třetí nejvyšší dluh vykazuje Francie s 119,1 % HDP, přičemž její zadlužení i náklady na financování dále rostou.
Francie čelí zvýšenému tlaku investorů, protože výnos desetiletých státních dluhopisů poprvé od roku 2002 překročil pět procent. Země zároveň loni hospodařila se schodkem 5,1 % HDP a vláda má obtíže prosadit úsporná opatření, která by měla deficit snížit.
Na opačném konci žebříčku stojí Estonsko s dluhem ve výši 26,1 % HDP, následované Dánskem a Lucemburskem. Největší meziroční nárůst zadlužení zaznamenalo Polsko.
Rozpočtové schodky v EU i eurozóně navíc dále rostou. Ve druhém čtvrtletí dosáhl souhrnný deficit eurozóny 3,3 % HDP a celé EU 3,5 % HDP.