Díky kontrole dodavatelských řetězců získala Čína významný vliv nad průmyslovými základy moderního válčení.
Článek analytika Johna Ruehla pro noviny Asia Times tvrdí, že ačkoli Spojené státy a jejich spojenci stále dominují klasickému vývozu zbraní, Čína postupně získává vliv jiným způsobem: ovládnutím průmyslových a technologických dodavatelských řetězců, na nichž moderní válka závisí.
Čína vládne dodavatelským řetězcům
Autor ukazuje, že Čína dnes nemusí prodávat tolik hotových zbraňových systémů jako USA. Místo toho dodává komponenty, stroje, elektroniku a materiály, bez nichž nelze vyrábět drony, munici ani další vojenskou techniku. To se výrazně projevilo ve válce na Ukrajině, kde ruský obranný průmysl ve velké míře využívá čínské čipy, baterie, motory, komunikační technologie, obráběcí stroje a další vybavení. Po zničení jediného ruského závodu na výrobu optických vláken například čínští výrobci rychle zaplnili vzniklou mezeru.
Podle zpráv Stockholmského ústavu pro studium míru SIPRI tvořily USA v letech 2021–2025 přibližně 42 % světového exportu hlavních zbraní a společně se západní Evropou ovládaly téměř tři čtvrtiny trhu. Přesto autor tvrdí, že tradiční statistiky nezachycují novou realitu, protože stále větší část vojenské síly vzniká z běžně dostupných komerčních technologií a součástek, v jejichž výrobě je Čína dominantní.
Proměna vztahů s Ruskem
V poslední době došlo také k proměně vztahu mezi Ruskem a Čínou. Zatímco dříve byla Čína odběratelem ruských zbraní, dnes se Rusko stále více opírá o čínskou průmyslovou základnu. Analýzy citované v článku naznačují, že velká část ruských dovozů kritických technologií pochází právě z Číny a že čínské firmy dodávají stroje potřebné pro výrobu zbraní a munice.
Autor zároveň ukazuje, že dopady čínské průmyslové dominance přesahují Rusko. Čínské komponenty nebo technologie se podle citovaných zdrojů objevují také ve výzbroji Húsiů v Jemenu, v Íránu, v Severní Koreji, v Súdánu či Libyi. Neznamená to nutně, že Peking tyto konflikty aktivně podporuje. Spíše to podle článku ukazuje, jak obtížné je kontrolovat konečné využití výrobků, které se pohybují globálními obchodními sítěmi.
Významný vliv
V závěru autor argumentuje, že skutečná změna nespočívá v tom, že by Čína nahradila USA jako největšího exportéra zbraní, ale v tom, že získala významný vliv nad průmyslovými základy moderního válčení. Země a ozbrojené skupiny závislé na čínských součástkách, strojích a surovinách se tím stávají citlivějšími na čínskou exportní politiku. Autor proto uzavírá, že Čína postupně narušuje dlouholetý západní monopol nikoli prostřednictvím prodeje tanků a letadel, ale díky své pozici „továrny světa“ a klíčového dodavatele technologií pro moderní vojenskou výrobu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.