Přečetli jsme: Jaké jsou programové body politických stran v Německu? Kdo chce zvyšovat veřejné investice, snižovat daně, kdo odmítá navýšení výdajů na obranu k 2% a která politická strana či strany odmítají v budoucnosti záchrany ze státních peněz?
Angela Merkelová dominuje německé politice už od roku 2005. 24. září bude počtvrté obhajovat svůj mandát kancléřky SRN. Vždy přitom vládla v koalici, dvakrát se sociálními demokraty (SPD) ve velké koalici a jednou s liberální FDP. Novým prvkem je ovšem politické hnutí AfD – Alternativa pro Německo. Zde je výtah hlavních témat šesti hlavních stran, které se zřejmě do Spolkového sněmu dostanou, a to podle jednotlivých volebních témat.
Imigrace
Více než milion uchazečů o azyl dorazilo do Německa v roce 2015. Většina stran, kromě AfD, chce současný azylový systém víceméně ponechat. CDU nechce ani přes tlak sesterské strany CSU stanovit strop pro uprchlíky, který CSU navrhuje na 200 000 lidí ročně. CDU chce omezit počet uprchlíků pomocí dohod s třetími zeměmi. A také by mělo být více neúspěšných uchazečů o azyl deportováno. Sociální demokraté a FDP chtějí vytvořit bodovací systém k přilákání kvalifikované pracovní síly. Zelení a Die Linke (česky Levice) chtějí nechat Německo otevřené pro migranty a uprchlíky. AfD chce stanovit čistou emigraci na 200 000 lidí za rok.
Obrana
Obrana a výdaje na ní jsou jedno z málo témat, kde se pozici CDU a sociálních demokratů rozchází. Tématem je, zda má Německo navyšovat výdaje na 2 % HDP na obranu, což je určitý závazek NATO, který tak vášnivě zdůrazňuje prezident Donald Trump. To by ovšem znamenalo skoro zdvojnásobit současné německé výdaje, které jsou 37 mld. eur. CDU se k cíli 2% hlásí, SPD by zvýšila výdaje méně s tím, že Německo se nemá dostat do „nového závodu ve zbrojení.“
SPD chce soustředit síly na evropskou spolupráci, eventuálně až k evropské armádě. FDP ale navrhuje utratit na mezinárodní bezpečnost až 3 % HDP. Zelení chtějí větší německý příspěvek na mírové síly u OSN. Levice chce snížit výdaje na zbrojení, ukončit rozšiřování NATO a zastavit vojenské intervence NATO, a nahradit ji nakonec celoevropským bezpečnostním paktem, který by zahrnoval i Rusko. Obecně požaduje odzbrojení. AfD chce, aby NATO bylo omezeno na obrannou alianci, která bude působit jen uvnitř jejích hranic. AfD chce obnovit brannou povinnost.
Daně
Minulý rok se německý rozpočet dostal do plusu až 23,7 mld. euro, takže se ve volbách objevuje otázka snížení daní. Různé strany navrhují snížení daně z příjmu a snížení břemena u nízkopříjmových skupin. CDU navrhla škrty ve výši 15 mld. eur, FDP dvojnásobek. SPD, Zelení a Levice chtějí vyšší daně pro vysoko-příjmové skupiny, SPD chce horní sazbu na 45 %, Levice 75 % na roční příjmy překračující jeden milion eur. CDU, SPD a FDP chtějí ukončit tzv. solidární příspěvek, který byl zaveden kvůli znovusjednocení Německa v roce 1991. Levicové subjekty navrhují daně z bohatství či zdanění aktiv.
SPD uvažuje o dani z dědictví, CDU a FDP takové daně odmítají. AfD chce daňovou úlevu pro nižší a středně-příjmové skupiny, ale trvá na vyrovnaných rozpočtech.
Veřejné investice
SPD s Martinem Schulzem zdůraznila téma veřejných investic jako jádro své kampaně. Navrhla utratit 30 mld. eur navíc v období příštích čtyřech let na zanedbané silnice a železnice, nemocnice a školy či pečovatelské domy. Levice navrhla ještě větší státní výdaje ve výši 100 mld. eur. Zelení chtějí zcela obnovitelnou energii do roku 2030, CDU chce zvýšit výdaje na výzkum a vývoj na 3,5 % HDP. FDP chce navýšit výdaje na vzdělávání a dát 2 mld. eur každý rok na silnice příštích dvacet let, chce totiž prodat podíly z Deutche Bahn, Deutsche Telekom a Deutsche Post.
Euro
Evropská dluhová krize byla velkým tématem a také Brexit je další výzvou pro institucionální uspořádání EU. Proto se zvažují cesty, jak posílit EU v dalším období.
CDU chce podpořit vznik Evropského měnového fondu, aby podporoval země, které se potýkají s problémy. SPD má širší plány pro reformy a integraci, např. koordinovanou ekonomickou politiku pro eurozónu, harmonizaci daní, evropskou sociální unii k zajištění společných sociálních standardů a flexibilnější fiskální pravidla. Naopak FDP chce posílat pravidlo „no bailout“ (tedy žádná záchrana ze státních peněz) a chce vynutit fiskální pravidla i sankcemi. Strana podporu Evropu různých rychlostí a modifikovala by smlouvy tak, aby mohl být možný řádný odchod z eurozóny.
Levice chce větší flexibilitu pro země, které budou provozovat expanzivní fiskální politiku a stanovila by minimální mzdu jako 60% národní průměrné mzdy každé země. AfD chce, aby Německo odešlo z eurozóny a aby nepodporovalo bailouty.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.