V roce 2016 dosáhlo tajná tvorba zákonů v Evropské unii vrcholu, píše EuObserver s odkazem na data, která má k dispozici.
Normální legislativní proces znamená, že zákon začíná u Evropské komise, odsud jde do Evropského parlamentu (EP) a Rady EU, která reprezentuje členské země. Pokud není dohoda v prvním čtení, začne se druhé čtení.
Jenže podle dat, které EP dodal, v roce 2016 se nedostal ani jeden evropský zákon do druhého čtení. Stalo se tak po druhé od roku 2004. Druhá čtení jsou přitom důležitá, protože otevírají širší diskuzi o celém návrhu. Pokud je tato fáze odstraněna, jenom insideři mohou opravdu mít informace, co se se zákonem děje.
Legislační proces tak sledují dobře napojení lobbisté a novináři se specializací, ale většina lidí má problémy získat srozumitelné informace. Poslanci EP mohou zákon diskutovat v příslušných komisích, ale i pro ně je celkový rozhodující proces mimo dosah.
V roce 2004 bylo přes polovinu zákonů posláno do druhého čtení, ale v roce 2014 číslo spadlo k nule a je opět na nule v roce 2016. V roce 2015 se dostaly do druhého čtení celkem 4 zákony.
Podle všeho tak byla velká část zákonů přijata za zavřenými dveřmi v uzavřené skupině vybraných poslanců, diplomatů a mediátorů z Evropské komise. Tato setkání jsou nazývána jako „trialog“. Jejich obhájci tvrdí, že se jedná o efektivní způsob přijetí složitých zákonů. Jejich kritici upozorňují na rostoucí demokratický deficit a neprůhlednost přípravy zákonů v rámci Evropské unie.
Nárůst počtu trialogů souvisí podle zprávy s tím, že se druhá čtení stala jako parlamentní praxe nepotřebná. V roce 2016 se konalo na 144 trialogů se 47 zákony, které byly přijaty v prvním čtení. V roce 2015 šlo o celkem 230 trialogů se 46 zákony.