Přečetli jsme: Skupina ČEZ mění strategii a po sérii neúspěchů odchází z jihovýchodní Evropy a chce se zaměřit na trhy střední a západní Evropy.
Největší producent energie v postkomunistické Evropské unii odchází z Balkánu, informuje článek Bloombergu o nové strategii české energetické společnosti.
Skupina ČEZ utratila miliony dolarů investic za poslední dekádu v jihovýchodní Evropě a nyní mění svoji strategii následkem příliš mnoha střetů s místními zákonodárci a regulátory.
ČEZ nyní jedná o prodeji své tepelné elektrárny a distribučního byznysu v Bulharsku. V západní Evropě společnost přechází do oblasti větrné energie, topení a dalších aktiv. Soutěžit přitom bude s takovým obrem jako je společnost EON SE nebo Engie SA.
Finanční ředitel ČEZu Martin Novák sdělil v rozhovoru, že společnost mění svoje zaměření, včetně zájmu o zdroje obnovitelné energie a o trhy ve střední a západní Evropě, nikoliv v jihovýchodní Evropě.
Probíhající prodeje v Bulharsku, ke kterým by mělo dojít během několika měsíců, ukončí rychlou expanzi společnosti, kterou provedlo minulé vedení na trzích počínaje Albánii přes Rumunsko a konče Tureckem.
ČEZ vyrábí zatím většinu svojí energie z uhlí a z jaderných zdrojů, ale do roku 2020 počítá s tím, že dožene svoje západní kolegy a zdvojnásobí tak výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Na Balkáně se firmě nedařilo
Strategie ČEZu v jihovýchodní Evropě se začala hroutit na přelomu desetiletí, když došlo k poklesu cen a nacionalisticky zaměřené vlády se obrátily proti zahraničním výrobcům.
ČEZ se rychle dostal do problémů, když Albánie nacionalizovala svoje aktiva, Rumunsko dočasně zrušilo svojí státní podporu větrné energie a Bulharsko opakovaně hrozilo, že společnost zbaví licence, protože si prý účtuje příliš vysoké ceny.
Podle názoru Komerční banky neutrží ČEZ z prodeje svých bulharských aktiv více než 9 miliard korun. To je mnohem méně než v roce 2004 ČEZ zaplatila. Tehdy šlo o 17,5 miliardy korun. Během posledních 12 let ČEZ získala v Bulharsku asi 7 miliard v dividendách.
ČEZ o prodeji stále vyjednává. Česká společnost také vlastní 50% podíl v turecké společnosti Akcez Enerji Yatirimlari As, která zásobuje asi 3,4 miliony lidí v severním Turecku. I tento podíl je k prodeji.
Souběžně s tím společnost ČEZ nakoupila 35 megawattovou větrnou kapacitu v Německu, větrné farmy ve Francii, kde plánuje zvýšit kapacitu na 100 megawattů. Vyhrála také tendery na topení polských, slovenských a českých měst.
Tento obrat ve strategii společnosti reaguje na požadavek Evropské unie zvýšit energii získanou z obnovitelných zdrojů na 30 % k roku 2030.
Podle analytika banky FIO Jana Rašky je jasné, že ČEZ chce utéct z Balkánu na Západ, který má mnohem předvídatelnější regulační prostředí, ale to nebude podle analytika jednoduché. Je tu totiž už teď tvrdá konkurence.
Poznámka redakce: Připomínáme, že majoritním vlastníkem skupiny ČEZ je český stát.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační obrázek: Autor – Michal Reiter – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=17782469