Přečetli jsme: Zdravotnictví, násilí, lakomé sociální služby – to jsou hlavní faktory ovlivňující klesající věk smrti Američanů.
Christopher Ingraham píše pro deník Washington Post o problémech amerického zdravotního systému, ale i násilí a dalších faktorech, které ovlivňují věk dožití.
V roce 2016 zase poklesl věk dožití v USA. Američané žijí v průměru kratší dobu než lidé z jiných vyspělých zemí.
Ještě v roce 1979 by typický Američan žil asi tak o rok a půl déle než jiný obyvatel zemí OECD, tedy skupiny nejvyspělejších zemí světa.
Američan narozený v roce 1979 mohl očekávat, že se dožije 73,9 roku, zatímco v jiných zemích OECD by to bylo 72,3 roku.
Jenže do roku 2015 se tento vztah obrátil. Průměrný Američan narozený v tom roce může očekávat věk dožití pod 79 let, zatímco v jiné zemi OECD téměř 81 let. V roce 2016 se věk dožití zase snížil, což se naposledy stalo na začátku 60. let. Data za ostatní země OECD nejsou zatím dostupná, ale pokud bude jejich trend pokračovat, pak bude mezera mezi USA a dalšími vyspělými zeměmi stále větší.
USA ale jsou stále jednou z nejbohatších zemí. Co se tedy stalo?
Zdravotnictví, násilí a lakomá sociální síť
Je tu samozřejmě zdravotnictví, které je stručně řečeno chaos. Utrácíme o tisíce dolarů na hlavu víc na zdravotnictví, než jakákoliv jiná země na světě, ale místo toho – žijeme kratší dobu než ostatní lidé bohatých zemí, píše Ingraham.
Péče je obvykle dosti dobrá (taky by měla, za tu cenu!), pak přístup k ní je nestabilní. USA jsou jedinou zemí OECD, která nemá nějaký typ univerzálního pokrytí zdravotní péče, takže miliony Američanů nemají žádnou formu zdravotního pojištění. A zrušení tzv. Affordable Care Act povede k tomu, že toto číslo o další miliony naroste.
Ale je tu také násilí, které má vliv na věk dožití. I když počet zabití od 90. let klesá, stále mají Američané větší pravděpodobnost, že budou zavražděni než lidé v jiných vyspělých zemích. Studie z roku 2016 zjistila, že míra vražd v USA je sedmkrát vyšší než v jiných vysoko-příjmových zemích, zastřelení je 25 vyšší! A základním faktorem zde je snadný přístup ke zbraním.
USA také „vynikají“ v lakotě sociální záchranné sítě, ve srovnání s jinými bohatými zeměmi. Jsou zde i další individuální faktory, které jsou příčinami kratšího věku dožití – tabákové výrobky, obezita, násilí a nemoci – hlavní podíl na rozdílu věku dožití může být vysvětlen „rozdíly v ne-lékařských determinantech zdraví, které vyplývají z obrovského rozdílu veřejných politik v USA a v dalších zemích OECD.
Mimo jiné studie uvedla:
– Americké děti začínají později se školou, než děti v jiných vyspělých zemích.
– USA utrácejí mnohem méně veřejných peněz na předškolní vzdělávání a péči, než téměř jakákoliv další země OECD
– USA jsou jedinou vysoko-příjmovou zemí na světě, která nemá placenou mateřskou
– Totéž platí pro dovolenou a nemocenskou
– Podpora v nezaměstnanosti je menší než ve většině ostatních zemí OECD
– Podpora bydlení v USA je minimální, ve srovnání s ostatními bohatými zeměmi
– Daňový zákoník přeje bohatým, než je tomu u dalších zemí OECD, takže příjmová nerovnost v USA patří v OECD mezi nejvyšší.
Další studie ukázala, že kdyby tyto faktory sociálního blahobytu byly pozdviženy na průměr OECD, pak by to znamenalo čtyři roky navíc pro délku života. A závěr: nevýhoda USA v oblasti úmrtnosti je z části nevýhodou státu blahobytu v USA.
Američané umírají mladí z částečně také kvůli politickým rozhodnutím minulých dekád: není zde individuální pojištění jako v Evropě, snižují se daně pro nejbohatší, nemáme ani nepodmíněný základní příjem, nemáme všeobecnou péči o děti, uzavírá Ingraham.
A tento výběr USA oddělil od zbytku vyspělého světa.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.