Piketty si myslí, že EU je pro východní Evropu špatná. Napůl má pravdu

Nízké platy, odlivy zisků, nízké korporátní daně a naopak vysoké zdanění místních občanů s už tak nízkými platy – to je ekonomický koloniální model ve východní Evropě, který je nutné změnit. 

Komentátor Leonid Beršidskij  píše pro Bloomberg o tom, že ekonomická kolonizace západní Evropou funguje jinak, než si hvězdný ekonom Piketty myslí.

Hvězdný Thomas Piketty napsal o zemích východní Evropy, že jsou „vlastněny“ svými bohatšími západními sousedy. Nacionalistické strany pak mají téma ekonomické dekolonizace. Ale Pikettyho argumentace není zcela přesná, a to je problém. Je možné použít silnější argumenty, myslí si Beršidskij.

Piketty použil svůj blog ve francouzském deníku Le Monde, aby ukázal, že členství v EU nebylo pro země jako je Polsko, Maďarsko, ČR a Slovensko tak přínosné. Srovnal čisté odlivy zisků a příjmů z majetku a čisté transfery, které tyto země dostávají z EU a došel k závěru, že odlivy jsou vyšší. Piketty k tomu napsal, že by snad někdo mohl říci, že právě západní investice umožnily zvýšení produktivity, a tím pádem měl každým prospěch. Ale lídři východní Evropy nikdy nezapomenou uvést, že investoři využívají svou pozici síly, aby udržovali mzdy nízké a nechávali si nadměrné marže.

Maďarský ekonom Zsolt Darvas, který píše pro bruselský think tank Bruegel, napsal, že to nelze srovnávat, neboť příspěvky Bruselu na konvergenci nejsou totéž co zahraniční investice, z nichž investoři očekávají výnos. A odlivy zisků také nejdou jen do zbytku EU: jaké je poučení z toho srovnávat například transfery EU do Maďarska se zisky maďarské dcera japonské Suzuki, nebo jihokorejského výrobce pneumatik?

Darvas také zdůraznil roli zahraničních investic v růstu regionu a citoval literaturu, která ukazuje, že i když jsou mzdy nižší, zahraniční firmy ve východní Evropě obvykle platí víc než místní firmy a lépe dodržují práva pracovníků.

Jak Piketty, tak Darvas, píše Beršidskij, tančí kolem reálného problému východoevropských ekonomik. Darvas ukazuje, že například ČR v letech 2000-2017 se dala státní pomoc v 39 případech z 50 zahraničním firmám. Pro něj je to důkaz toho, že české úřady uznávají roli zahraničních investic pro ekonomický rozvoj. Jenže také bychom mohli říct, že je to politická zaslepenost. Co když závislost na přílivech zahraničního kapitálu v tomto bodě víc bolí, než pomáhá?

Korporátní daně a daňová politika

Velký odliv zisků, o kterém píše Piketty, je možné částečně vysvětlit daňovou politikou těchto zemí. Jen dvě výjimky – Slovensko a ČR  – tyto východoevropské země méně spoléhají na korporátní daně než vyspělé země, členové OECD v průměru. A dokonce i Slovensko a ČR více spoléhají na daně ze spotřeby.

Na rozdíl od toho, co píše Piketty, je jedno, kde skončí korporátní zisky geograficky poté, co jsou zaplaceny daně. Miliardář vlastník německé firmy je může uložit někde v offshoru, nebo je reinvestuje do polské dceřiné firmy, nebo někdy jinde. Ale co je důležité pro zemi je to, aby byla schopna tyto zisky adekvátně danit. V závodě o to být kompetitivní místo pro zahraniční investic, většina východoevropských zemí nezatěžuje firmy příliš. A vzhledem k dominanci zahraničních firem – Piketty uvádí, že vlastní více než polovinu korporátních aktiv ve východní Evropě – pak cizinci přispívají méně k sociální síti a infrastruktuře východní Evropy, než u sebe doma. A místní populace, která už takhle vydělává méně kvůli nízkým mzdám – které lákají ty investice do regionu – přispívá více než obyvatelé bohatších zemí ve formě spotřebních daní.

Ekonomická kolonizace východní Evropy je reálný problém, i když ne zrovna z těch důvodů, které zmiňuje Piketty, domnívá se Beršidskij.

Sektorové daně?

Mezera mezi daněmi, které by firmy západní Evropy zaplatily doma a těmi, které se vybírají ve východní Evropě, by měla být srovnána příspěvky EU na konvergenci. Je to těžší spočítat než odlivy zisků a asi to bude menší než příspěvky EU. Ale je jasné, že země východní Evropy se budou snažit získat více zisků zahraničních firem, jako například maďarská vláda, která uvalila zvláštní daně na odvětví dominována zahraničními firmami (sektorové daně, pozn. redakce).

I polská vláda uvalila zvláštní daně na bankovní sektor, který je z většiny v zahraničních rukou, a pokusila se udělat totéž u velkých maloobchodních řetězců – ale to EU zablokovala.

Země východní Evropy by měly být agresivnější ve zdaňování zahraničních firem, na kterých závisí. Vzhledem k tomu, že mezi platy východní a západní Evropy je stále velká mezera, tyto firmy své investice nestáhnou – a možná budou motivovány více investovat do aktivit s vyšší marží na vyšším stupni žebříčku přidané hodnoty.

Jestli má východní Evropy rychleji konvergovat k západu ve smyslu platů a sociálního zajištění, pak musí stimulovat investice, domácí i zahraniční, v oblastech, kde je vyšší přidaná hodnota. A to znamená postupný odklon od politiky, který se nebude asi západním sousedům líbit – ale, jak Piketty uvedl, oni mají prospěch ze značných zisků, které jdou do regionu, což by jim to mělo ulehčit.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.