Velkou Británii a Polsko spojuje řada společných zájmů. Mezi jiným je snaha o rovnováhu vůči Německu v EU. Obě země si tak mohou po Brexitu výrazně pomoci novou spoluprací.
V březnu 2019 sice opustí Velká Británie Evropskou unii, ale neopustí Evropu. Pokud Británie chce zůstat klíčovým hráčem na kontinentu, bude si muset najít novou roli. Od konce války se přitom Británie snažila udržet na kontinentě rovnováhu a zároveň prostřednictvím nezávislých vztahů s USA maximálně zvětšit svůj prostor pro manévrování. Nicméně přílišné spoléhání na USA obsahuje riziko závislosti, proto je důležité zachovat si vliv v Evropě a navíc si vytvořit silné vazby na další stát na evropském okraji – Polsko. O perspektivě vztahů Polska a Británie po Brexitu píše analytička Nora Kalinskij.
Od roku 2015 jsou vztahy Polska a Evropské unie problematické. Polsko je obviňováno z porušování demokratických pravidel bloku. Spolu s Maďarskem odmítalo evropská nařízení, například imigrační kvóty. Polsko se vzhledem k historickým zkušenostem snaží v Evropě získat dostatečně silnou pozici. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je stát se lídrem východní Evropy a získat tak velký prostor pro manévrování.
Polsko lídrem východní Evropy?
Poláci nedávno obrodili Pilsudského koncepci Mezimoří (Intermarum), které mělo zahrnout většinu střední Evropy a stát se protiváhou vůči Německu a Rusku. Tentokrát se nejedná, jako v případě Pilsudského, o konfederaci, spíše o volné spojenectví, v němž má mít Polsko hlavní roli. Iniciativa Tří moří je rozšířením koncepce Mezimoří.
Silné státy Evropské unie, tedy Německo a Francie, nejsou možná připraveny vidět Polsko jako sobě rovné, což by se ale mohlo změnit v případě, že by se Polsku podařilo stát se lídrem východní Evropy a region reprezentovat jako polovinu EU. Většina východoevropských členů je závislá na financování z Bruselu, ale i tak mohou tyto země vážně zablokovat potřebné reformy EU či jinou politiku Bruselu. Varšava ale musí pokročit v tom, aby se pro východní Evropu stala uznávaným lídrem.
Pro Británii je Polsko přirozeným spojencem, protože obě země, sice rozdílně, ale přesto, představují výzvu pro autoritu Bruselu a status quo na kontinentu. Británie může Polsku mezi jiným nabídnout bezpečnostní spolupráci. Polsko je členem NATO, ale v bezpečnostních otázkách se nespoléhá jen na alianci. Kultivuje dvojstranné bezpečnostní vztahy s klíčovými zeměmi. USA jsou hlavní spojencem, ale Polsko hledá i další bezpečnostní vztahy se zeměmi, které jsou mu blíže zeměpisně, například s Británii. Obě země v prosinci podepsaly dohodu o bezpečnostní spolupráci.
Británie chce „zaměstnané“ Německo
Velká Británie navíc může Polsku pomoci získat postavení lídra východní Evropy. Po Brexitu může Londýn podpořit Polsko v rámci své autonomní zahraniční politiky, a to jak vůči Německu, tak vůči Rusku. V oblasti investic a obchodních smluv je také řada možností, jak posílit vzájemné vztahy a pomoci tak Polsku oslabit jeho závislost na německé ekonomice.
Britským záměrem je, aby EU zůstala tím, čím měla být. Unií, která bude zaměstnávat Německo a nedovolí mu mít na kontinentu politicky a vojensky navrch. EU představuje zdroj německé ekonomické síly, ale zároveň je i jeho slabostí. Německo je velmi závislé na evropských trzích, takže jakýkoliv obchodní nebo finanční problém uškodí německé ekonomice. Navíc Evropská unie omezuje potenciální vojenské a politické ambice Berlína, který se musí orientovat na to, aby Brusel fungoval.
Británie se tak může zaměřit na to, aby využila německých slabostí – například podporou polského odporu vůči Berlínu. Pro Londýn bude každý proces, který vytváří tlak na unii, ale nevede k jejímu zničení, výhodou.
Polsko a vyjednávací pozice vůči Německu
Polská strana má na Německo a jeho ambice v EU podobně obezřetný pohled. Německo v době krize v roce 2008 pomáhalo usměrňovat její řešení tím, že zavedlo po celé eurozóně politiku škrtů. Berlín si svůj vliv v Bruselu udržel a nyní ovlivňuje i další otázky, například problém migrace. Německo je také ochotno platit dostatečně velké sumy do společného rozpočtu EU, ale očekává za to, že členské státy budou plnit požadavky Bruselu.
V mnohých oblastech Polsko toto německé postavení odmítá, ale jeho možnosti jsou omezeny závislostí na evropských fondech, exporty do Německa a chronickou závislostí na německé ekonomice, která dělá z Polska podřízenou zemi.
Varšava se může pokusit získat vůči Německu silnější vyjednávací pozici, hrozba odchodu z EU je jednou z možností. Ale je to hrozba, která není pro Polsko průchodná, neboť 92 % Poláků chce v EU zůstat. Lepší strategií je pro Polsko postavit se do role lídra východní Evropy a snažit se získat na svoji stranu Británii jako spojence. A pro Británii by takové spojenectví s novým lídrem východní Evropy bylo způsobem, jak si udržet relevanci v Evropě. Pro Polsko by se pak podpora ekonomického motoru stala klíčovou.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.