Poznal by se Karel Marx v současné verzi “čínského komunismu”, která už v 70. letech postupně opustila principy marxistického učení.
Čínský anglojazyčný deník South China Morning Post provokativně píše o tom, že od 70. let se Čína vydala na cestu kapitalistických reforem. Prezident Si nyní podporuje kombinaci komunismu a kapitalismu, aby tak prosadil svou agendu.
Na globální úrovni prezident Si prezentuje Čínu jako zastánce volného trhu a šampiona ekonomické globalizace. Ale doma, píše South China Morning Post, chce indoktrinovat národ ideologiemi marxismu, leninismu a Maovského komunismu. Čína tedy o sobě tvrdí, že dodržuje marxistickou filozofii a její mutace, jako leninismus a maoismus.
Jenže v praxi Čína tyto principy dávno opustila, začala v 70. letech s tržními reformami a stala se druhou největší ekonomikou.
Čína má nyní řadu znaků kapitalistické společnosti, ale také je to kapitalismus se státem regulovaným trhem a s jednou stranou. Je to trh dominovaný magnáty a státními monopoly, kde korupce je systematickým jevem a nerovnost převládá. V tomto státně řízeném kapitalismu je nerovnost v bohatství obrovská, dickensovské vykořisťování není neobvyklé a počet miliardářů je v Číně už větší než v USA. Což je přesně ten systém, který Marx a Engels ve svém Komunistickém manifestu chtěli svrhnout.
Ironií je, že Čínská komunistická strana uvádí, že používá marxistickou ekonomiku, i když zároveň tržním silám umožňuje hrát „rozhodující roli“ v distribuci ekonomických zdrojů.
Historie dokazuje, píše dále SCMP, úplné selhání všech socialistických hnutí inspirovaných marxismem, včetně vražedného Maova Velkého skoku.
Jen málo z 90 milionů členů strany skutečně věří marxismu. Mnoho z nich se stalo členy strany jen kvůli privilegiím. Ale prezident Si nyní vede kampaň, která spojí komunistickou ortodoxii s jeho vlastními dogmaty. Od té doby, co se dostal k moci, nasměroval více zdrojů na podporu marxistické doktríny a maoistických tradic.
Si chce, aby se Čína stala globálním střediskem marxismu, takže 200. výročí narození Karla Marxe bylo mohutně oslavováno.
Takže otázkou je, zda je Si skutečně oddán socialismu a věří marxismu, nebo zda využívá kampaní na podporu své vlastní politické teorie a formování svého dědictví.
Jeho myšlenky jsou nyní zakotveny v ústavě, Si má postavení komunistického duchovního vůdce srovnatelného s Maem a nadřazeného Tengovi. Pro prezidenta Si Ťing Pchinga je komunistická vláda a absolutní uchopení moci více než nějaké „ismy.“ Je to očividně snaha bránit univerzálním hodnotám svobody a demokracie, ideám, které jsou ohrožením pro autoritářskou vládu jedné strany.
Je také možné, že jeho nadšení pro komunistickou ideologii je to, co mu má dodat absolutní autoritu a ospravedlnit jeho celoživotní vládu.
Hlavní ideolog a člen politbyra uvedl, že právě Siovy myšlenky jsou „marxismem moderní Číny“, což jej činí „esencí čínského národa“.
Můžeme se zeptat, končí SCMP, poznal by vůbec Marx poslední velkou zemi založenou na jeho představách?
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.