V červnu se bude konat ve Švýcarsku referendum o plnohodnotých penězích. Zjistěte o čem budou Švýcaři hlasovat a co by zavedení “Vollgeld” znamenalo.
Kritici říkají, že je to návrat ke státnímu ekonomickému plánování, informují o chystaném referendu ve Švýcarsku Financial Times.
Švýcarsko vstupuje do poslední fáze kampaně před referendem o radikální bankovní reformě, které se bude konat 10. června. Zastánci říkají, že jejich reformní plán povede k bezpečnějšímu finančnímu systému. Ovšem centrální banka země varuje, že návrhy jsou „nebezpečný experiment“.
Vollgeld, neboli iniciativa za suverénní peníze by totiž sebrala bankám možnost vytvářet peníze půjčováním (jde o tzv. úvěrovou emisi). Švýcarská národní banka by byla jedinou institucí, která by mohla peníze vytvářet. Takže by Švýcaři odstranili tzv. bankovnictví postavené na frakční rezervě, což je základ finančního systému světa.
Znamená to, že jen malá část depozic, které drží banky, je kryta penězi centrální banky, tj. bankovkami, mincemi a vklady bank u centrální banky. Radikálně by to změnilo obchodní model bank, což tedy vzhledem k významu, jaký bankovnictví má právě ve Švýcarsku, mělo i zásadní dopad na celou ekonomiku.
Hlasování jistě přiláká mezinárodní pozornost, protože odráží debatu mezi ekonomy od krize 2008 ohledně toho, jak posílit finanční systém.
Zde je dle Financial Times soupis hlavních otázek:
Jak by Vollgeld fungoval?
Návrh podporovatelů v první řadě říká, že jen málo voličů tuší, že banky mají možnost tvořit peníze. Banky to dělají tak, že poskytují úvěry firmám či jednotlivcům, poskytnutím zdrojů ve formě vkladu na účtu. Plán na suverénní peníze by tento způsob vytváření peněz omezil jen na centrální banku, která by dohlížela nad „běžnými“ účty. Centrální banka by taky mohla vytvářet peníze „zdarma“ pro vlády či jednotlivce, takže dluhy by se vymazaly. Půjčování by bylo pod dohledem státních institucí, ne bank, kterým jde o zisk. Podporovatelé Vollgeld říkají, že to by zabránilo klasickým runům na banky (tj. panického vybírání vkladů), a také by bankám bránilo v klasickém úvěrovém cyklu „propad – boom.“
Proč je Švýcarská národní banka proti tomuto?
Za prvé říká, že by byla v neznámém terénu. Schéma a la Vollgeld totiž zatím nikdy nebylo vyzkoušeno. SNB chce být modelovou nezávislou centrální bankou, schopnou bojovat proti inflaci bez politických preferencí. Dnes ovlivňuje ekonomiku tím, že používá úrokové míry, tím se mění cena úvěru.
Banka říká, že Vollgeld je návrat státního ekonomického plánování, návrat k monetárnímu cílování, tedy snaze kontrolovat nabídku peněz v ekonomice. SNB říká, že tento systém byl opuštěn a zdiskreditován již před dvaceti lety. A co víc, Vollgeld by vedl k tomu, že SNB bude financovat vlády, tedy by to znamenalo další politizaci banky. Bylo by snadné vydat víc na stimulaci ekonomiky, ale těžší dostat peníze zpět, když by se SNB domnívala, že je potřeba restrikce.
Jaká je další kritika?
SNB říká, že v globálním měřítku se učinily velké regulatorní kroky a že od roku 2008 se také ve Švýcarsku posílil finanční systém. Vollgeld by podle SNB vedl k tomu, že by bylo těžší intervenovat na devizových trzích, tedy zabránit tomu, aby švýcarský frank tak mohutně posiloval během finančních krizí minulé dekády. Oponenti také říkají, že Vollgeld by vedl k tomu, že by půjčování bylo obtížnější a dražší, takže by švýcarské firmy měly konkurenční nevýhodu. Švýcarský finanční systém by byl jiný než ve světě, což by mohlo vyvolat tržní chaos.
Švýcarští bankéři jsou proti, ale nevystupují moc výrazně, protože nálady proti bankéřům by mohly znamenat, že kdyby se stavěli vehementně proti, mohlo by se to obrátit proti nim.
Byl by finanční systém bezpečnější?
Asi ano. Vollgeld by zastavil klasické runy na banky. To je situace, kdy jednotlivci chtějí vybrat peníze, protože se obávají o jejich bezpečnost. Ale nezabránilo by to jiným krizím. Analytici upozorňují, že i v minulosti, kdy se cílovaly peněžní zásoby, docházelo k bublinám na trhu nemovitostí. Vollgeld by ani nedokázal zabránit tomu, co se odehrálo v roce 2007-2008 a spustilo globální chaos.
Proč budou Švýcaři hlasovat?
Švýcarský systém povoluje referenda, když je shromážděno 100 000 podpisů. Což znamená také možnost prezentovat radikální ideje. V minulém roce například bylo hlasování o zrušení televizních poplatků a zavedení tzv. základní příjmu pro všechny občany. Obě dvě myšlenky byly rozhodně odmítnuty.
Co by se stalo, kdyby Vollgeld prošel?
Jak finanční trhy, tak akcie švýcarských bank by jistě reagovaly divoce. Ale trvalo by chvíli, než by se změny uskutečnily, a je možné, že švýcarští politici by našli cestu, jak implementaci bránit. Nejvíce by byly ovlivněné domácí banky. Švýcarské soukromé banky, které spravují bohatství těch nejbohatších, by byly ovlivněny méně.
Uspěje Vollgeld?
Skoro určitě ne. Průzkum provedený minulý týden ukazuje, že pro je asi 35 % voličů, proti je 49 % a asi 16 % nebylo rozhodnuto. V minulých referendech se ukázalo, že radikální nápady spíše ztrácejí podporu spolu s tím, jak se kampaň rozjíždí.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.