Mořské řasy jsou slibnou alternativní surovinou pro výrobu recyklovatelných obalů. Konvenční plasty znečišťují planetu také v podobě mikroplastů, kterých je nyní na planetě asi 51 bilionů.
Od 50. let svět vytvořil asi 9 miliard tun plastů a z toho 7 miliard tun tvoří plastový odpad. Plasty škodí životnímu prostředí i lidem, píše Bakti Berlyanto Sedayu, doktorand na Victoria University.
Zvláště problematické jsou mikroplasty, které ničí prostředí, oceány a je jich mnohem více, než se původně věřilo. Poslední výzkum odhaduje, že se jedná o 51 bilionů kousků, nebo 236 000 metrických tun celosvětově. Tyto malinké částečky plastů končí v žaludcích lidí při pití vody nebo konzumaci mořských plodů. A mohou být zdravotním rizikem.
Existují nejrůznější alternativy plastům. Autor článku se věnuje výzkumu, který tvrdí, že mořské řasy představují nejlepší alternativu plastům. A je toho mínění, že Indonésie by mohla sehrát hlavní roli v rozvoji bioplastů s využitím mořských řas.
Celá řada zemí už učinila kroky k omezování plastů. Patří k nim Británie, některá města v USA nebo také africká Keňa s nejtvrdším zákazem plastových tašek vůbec. Jenže zastavit využití plastů je nemožné.
V daný moment je to nejlepší a nejlépe využitelný materiál pro nejrůznější účely. Proto také existuje tak velký plastový průmysl. Například v USA má průmysl plastových balení hodnotu 270 miliard dolarů. A roste.
Recyklování, píše dále autor, je jednou z forem kontroly využití plastů. Jenže ani s ním to není tak jednoduché vzhledem k celé škále druhů plastového materiálu. Některé je těžké recyklovat a třídit.
Jenom 9 % plastů je recyklováno, 12 % je spalováno a zbytek končí v půdě nebo v mořích. Bioplasty představují alternativu.
Poptávka po bioplastech stoupá celosvětově. Velké firmy jako je Coca-Cola, Heinz, Unilever, Danone nebo Nike začaly bioplastové obaly využívat.
Jedná se o materiál vyrobený obvykle z kukuřice, cukrové třtiny, rostlinného oleje nebo škrobu. Nicméně tyto materiály nejsou bez problémů. Jejich výroba vyžaduje totiž velké investice do půdy, hnojiv a chemikálii. Dále dochází ke vzniku soutěže mezi využitím těchto rostlin na výrobu a k potravinářským účelům. To se promítá do cen potravin.
Mořské řasy jsou nejlepším řešením – jsou levné, nepředstavují výše zmíněná rizika s ohledem na využití hnojiv nebo potravinové účely.
Indonésie je největším souostrovím na světě, připomíná článek. Dvě třetiny území Indonésie představuje voda. A Indonésie je také jedním z největších producentů mořských řas na světě. V roce 2014 vyvezla mořské řasy v hodnotě 200 milionů dolarů, a meziročně toto číslo roste podle zpráv o 30 %.
Červené mořské řasy (česky také ruduchy), které jsou materiálem pro výrobu bioplastů, představují největší položku mezi indonéskými vývozy mořské řasy. Díky klimatu a dalším podmínkám má Indonésie také nejlepší prostředí pro pěstování této řasy.
Mořské řasy mají podle výzkumů velký potenciál a mohly by postupně vytvořit alternativu konvenčním plastům. Indonésie je už oproti jiným zemím o krok dopředu ve výrobě bioplastů z mořské řasy. Bioplastový odpad nebude představovat takový problém, protože se po využití prostě vrátí jen tam, odkud přišel.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.