Peking se v Sýrii stylizuje nejen do role hlavního investora při obnově země, ale i do role bezpečnostního partnera se značně ambivalentní rolí.
V posledních týden Čína naznačila, jaké jsou její představy o roli, kterou bude hrát v Sýrii po ukončení tamní občanské války, míní Logan Pauley pro Asia Times.
Zdá se, že se nejedná jenom o spolupráci v oblasti infrastruktury, ale také o zvýšený zájem Číny v oblasti spolupráce na protiteroristické frontě. Čínské velvyslanectví v Damašku v srpnu zveřejnilo dopis velvyslance Qi Qianjin, v němž zdůraznil přetrvávající rétoriku Číny týkající se oživení investic do infrastruktury a rekonstrukce a oživení nejen Sýrie, ale i celého regionu. Jedná se o příslib finančních injekcí a o rozvoj železnic a přístavů v rámci Jednoho pásma, jedné stezky po celém regionu. Peking v červenci přislíbil půjčky do rozvoje infrastruktury v rozsahu 20 miliard dolarů a dalších 100 milionů na humanitární pomoc pro Sýrii a Jemen.
Na letošním 66. Damašském mezinárodním obchodním veletrhu se Čína vyjádřila v tom smyslu, že má zájem o výstavbu oceláren a elektráren, výrobu aut v Sýrii a také o návrat čínských turistů do Damašku.
Vytváří to celkově obraz Číny jako zájemce o obnovu Sýrie, píše autor. Čínský velvyslanec se také dotknul oblasti bezpečnostní spolupráce. V dopise zmiňuje, že Čína má zájem více se angažovat v syrské bezpečnosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí vzápětí odmítla spekulace, že by se jednalo o angažmá v syrském konfliktu. Analytici vidí dopis čínského ambasadora jako příklad čínské strategické ambivalentnosti, která umožňuje být součástí diskuzí na nejvyšší úrovni ohledně posilování vojenských vztahů a zároveň popírat svou skutečnou roli.
Peking dal také najevo zájem o přístav v Tartusu, což naznačuje vojenské ambice. Nepřímé kroky, například nasazení vojenského personálu, dodávky zbraní nebo výcvik, umožňují Číně se na konfliktu podílet, aniž by byla fakticky přítomná na bojišti.
Pauley si dále všiml, že se dopis čínského velvyslance zmiňuje o spolupráci v boji proti extrémismu, zatímco na oficiální úrovni se do té doby v Číně o extrémismu v Sýrii nemohlo mluvit, neměl existovat.
Je zde souvislost s vývojem doma, v Číně, a se zákonem proti terorismu z roku 2015. Ten vládě dovoluje přijmout nutná opatření k likvidaci chování, které by ohrožovalo bezpečnost a suverenitu Číny. Pro Komunistickou stranu Číny se stal základním principem řešení otázky národnostních menšin a umožňuje selektivně expanzivní výklad „hrozby“. S ohledem na dopis čínského velvyslance by Čína mohla rozšířit boj proti terorismu a extrémismu i mimo svoje hranice.
Ovšem jako stát, který stojí za principem nevměšování a mírového řešení konfliktů, má Čína dost co ztratit ohledně svojí reputace. Je tedy pravděpodobnější, že Peking chce položit nové základy pro zlepšení vojenské spolupráce se Sýrií i dalšími regionálními velmocemi. Vojensky „napnout svaly“, ale také přispět k posílení suverenity Sýrie, a tak si zajistit další podporu pro svoje infrastrukturní projekty.
Na damašském veletrhu bylo letos celkem 200 firem z Číny. Nejvíce zástupců bylo z Ruska, ale to nemá pro poválečnou rekonstrukci dostatek finančních možností. Bylo oznámeno, že firma Mallouk & Co se v listopadu chystá zahájit výrobu čínských aut Chang a Geely v syrském Homsu, plánuje se výstavba nových elektráren a energetické infrastruktury, firma Huawei má rekonstruovat syrskou telekomunikační infrastrukturu a do Sýrie se začínají vracet čínští turisté.
Číně se podařilo využít rusko-americké rivality v Sýrii ve svůj prospěch, posílit nepřímou vojenskou angažovanost, získat nové dohody a pořád přitom vypadat jako jediná velmoc, která jedná odpovědně. Staví se tak do role země, která prosazuje mnohostrannou spolupráci a hledá investiční dohody, které směřují k obnově Sýrie. Čínské zájmy jsou sice egoističtější, ale ve srovnání s Ruskem a USA zůstává atraktivním partnerem.
Všechny čínské plány na obnovu Sýrie jsou závislé na tom, zda bude Asad i nadále u moci, o což se Peking nepřímo zasadil. V Radě bezpečnosti OSN Peking spolupracuje s Moskvou, i když v rámci konfliktu si zachoval druhotnou pozici v pozadí.
Peking má ambivalentní postavení ohledně svého vojenského angažmá v Sýrii a udržuje si identitu zájemce o ekonomickou revitalizaci Sýrie. Čína tak nejspíš zůstane jediným „opravdovým přítelem“ Sýrie a dokonce se může stát jejím nejlepším přítelem.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.