Americká politika sbližuje dva letité rivaly Čínu a Japonsko. Alespoň v ekonomické oblasti a v oblasti prevence finančních rizik.
Čína a Japonsko se snaží společně pojistit proti globálnímu finančnímu riziku, píše pro noviny Asia Times William Pesek.
Máloco je silnější, než potenciální finanční krize, když jde o to, dostat k jednomu stolu geopolitické rivaly. Bylo to jasně vidět na schůzce premiérů Číny a Japonska, když se dohodli na měnovém swapu ve výši 30 mld. dolarů, clearingové bance v jüanech a obchodních dohodách v řádu miliard.
Je jasné, i vzhledem k načasování, že čínskému premiérovi Li Kche-čchiangovi a japonskému Šinzó Abemu jde o udržení finanční stability v regionu. Trumpova obchodní válka s Čínou může navyšovat rizika růstu na dluh a brání i japonským snahám o poražení deflace.
Jsou to tak závažné věci, že překrývají i historické, ideologické a teritoriální spory, kterých mezi oběma zeměmi není málo. Zlepšení vztahů mezi Pekingem a Tokiem by bylo dobrou zprávou vzhledem k tolika rozporům v diplomatické a strategické oblasti, od Jihočínského moře po Severní Koreu.
Jenže jednání mezi japonským premiérem Abem a čínským prezidentem Si může zahrnovat i těžší témata, než ekonomické dohody. V oblasti obchodu bylo uzavřeno asi 500 dohod za 18 mld. dolarů, zahrnují i kooperaci v rozvoji města v případě velkých infrastrukturních projektů. Jedno společné „chytré město“ má být v Thajsku, uvedla japonská média.
Hlavní ale bude bilaterální měnový swap, což ukazuje (protože ta idea je z roku 2013), že ekonomická realpolitik si našla svou cestu, asi i kvůli Trumpovým clům a dále vzhledem k možným problémům, které signalizuje MMF. Dohoda mezi centrálními bankami může podpořit finanční stabilitu v severovýchodní Asii. Spolupráce se bude rozšiřovat i na trzích cenných papírů. Jüanová clearingová banka bude založena v Japonsku, což pomůže firmám provádět přeshraniční transakce i investice.
Zde už by měl prezident Trump dávat pozor. Jednou z hlavních priorit čínského prezidenta je snížit dominanci dolaru v obchodě. Pesek varuje, že druhá a třetí největší ekonomika začaly vytvářet bilaterální infrastrukturu, aby dolar omezily. Abe označil jednání za „historický zlom“. U dolaru to tak možná bude, píše Pesek.
Hovořilo se také o projektu zóny volného obchodu mezi Čínou, Japonskem a Jižní Koreou. Je možná spolupráce i ve třetích zemích, i když nejsou zatím žádné detaily. Peking je paradoxně Spojenými státy hnán do japonské náruče, protože americká cla poškozují exporty, investice, objednávky i burzy v Šanghaji.
Ale také japonský premiér Abe dostává lekci z kolaterálních škod, právě kvůli Číně. Představa, že abenomika posílí mzdy a produktivitu s globálními akciemi padá. Možností je volný obchod, Abe patřil k podporovatelům Transpacifické dohody.
Hovořilo se i o Regionálním komplexním ekonomickém partnerství (RCEP), které se ovšem ponořilo do teritoriálních sporů. Žádné další detaily ale nemáme, píše Pesek.
Abe uvedl, že dohody jsou „win-win“ pro dvě asijské supervemoci, ale investoři chtějí vědět víc.
Ale i tak, uzavírá Pesek, páteční závan reálpolitiky nemohl být lépe načasován.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.