Šanghajský projev čínského lídra krom starých slibů nic nového nepřinesl. Zato situace v čínském hospodářství se změnila.
Jako jednoznačně prázdný hodnotí projev čínského prezidenta Si Ťin-pchinga při otevření Mezinárodního dovozového expo v Šanghaji Gordon Watts pro Asia Times. (Události se účastní také český prezident Miloš Zeman – pozn.red.) Čínský prezident sice do projevu zapojil svou oblíbenou rétoriku, mluvě například o reformě, otevřenosti, vládnutí, o volném obchodě, inkluzi, „win-win“ či vzájemných výhodách, přesto neřekl skoro nic nového.
Si zdůraznil, že prosperita jednotlivých zemí je v dnešní době otázkou vzájemné závislosti, přesto je ale na vzestupu protekcionismus a unilateralismus. Ekonomická globalizace čelí podle čínského lídra problémům, zatímco multilateralismus je ohrožen.
Čínský lídr slíbil, že Čína zvýší dovozy a sníží cla, otevře se v oblasti vzdělávání, telekomunikací a kultury. A bude respektovat intelektuální vlastnictví. Předseda Evropské obchodní komory v Šanghaji Carlo Diego D’Andrea ocenil pozitivní obsah projevu, ale dodal, že EU chce vidět konkrétní kroky. Zahraniční společnosti totiž v Číně čelí hned třem problémům: obrovské byrokracii, neplnění slibů a nátlaku, aby se vzdaly svých intelektuálních práv. USA, EU a také velvyslanci Francie a Německa minulý týden prezidenta Si vyzvali, aby jeho vláda zahájila v těchto oblastech konkrétní změny podle přesně stanoveného harmonogramu.
Projev v Šanghaji jen zopakoval, co již prezident řekl na Fóru v Boao, kde před sedmi měsíci také mluvil o „otevřenosti“ a slíbil uvolnit kontrolu nad dovozy do Číny.
Watts píše, že dnes ale Si čelí poněkud pozměněné realitě. Peking znervózňuje zpomalování ekonomiky spojené s poklesem spotřeby i propadem výroby v továrnách, poslední statistické údaje připomínají propad blížící se době Velké recese v roce 2009. Zároveň však prochází Čína proměnou – posunem od levné výroby k high-tech, růstem služeb a spotřebitelského sektoru. Kombinace nového uspořádání ekonomiky doma a obchodní války se Spojenými státy si vybírá svou daň. Navíc došlo k rychlému zhoršení vztahů mezi Západem a Čínou i mimo obchodní oblast.
Bílý dům zavedl cla na čínské dovozy v hodnotě 250 miliard dolarů a prezident Donald Trump nedávno varoval před dalšími cly na zbývající dovozní zboží v ceně 258 miliard dolarů, která odůvodnil čínskými neférovými praktikami a nerespektováním intelektuálního vlastnictví. V reakci na oslabení ekonomiky a po ztrátách na burze v hodnotě 3 biliony dolarů (Shanghai Composite Index) a 1,1 bilionu (Shezhen) musel Peking vpustit do jejích žil další balíček stimulů.
Následky dopadly na 150 milionů investorů ze střední třídy, kteří jsou důležití pro maloobchod.
Není tak divu, že se Si v projevu zaměřil i na kritiku USA a řekl, že v současných globálních podmínkách není logika „zákona džungle“ a „vítěz bere vše“ ničím jiným než slepou cestou.
Na konci měsíce by se mohl prezident Číny setkat se svým americkým protějškem na jednání skupiny G20 v Buenos Aires a pokusit se o oteplení vztahů v rámci toho, co se stalo novou hospodářskou studenou válkou. Watts doufá, že v nabídce bude něco víc než jen horký vzduch.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.