Americká centrální banka nyní pokračuje ve zvyšování úrokových sazeb, ale neočekává se, že by sazby šly výrazněji nad 3 %.
Nulové úrokové sazby začaly být u amerického FEDu v módě na konci roku 2008, tedy v počátcích Velké recese, uvádí komentář Reuters. Ekonom Ben Bernanke byl tehdy guvernérem FEDu (centrální banka USA – pozn. red.) a řekl, že se jedná o „konec starého režimu“.
Je to už deset let, přesto není zhodnocení této politiky snadné. Rozhodnutí jít „na nulu“ zcela změnilo fungování americké centrální banky. Rozrostla se bilance banky, banka přijala inflační cíl 2 % a začaly se pravidelně pořádat tiskové konference.
ZIPR je anglická zkratka „politiky nulových úrokových sazeb“ a používala se dlouho, celých sedm let, kdy hlavní sazba americké centrální banky ležela mezi nulou a 0,25 %. Také se hovořilo o nulovém nižším pásmu (zero lower bound).
FED ovšem nebyl první, kdo se pustil do takovéto agresivní monetární politiky, Japonsko ji začalo používat už 90. letech v reakci na splasknutí bubliny na trhu nemovitostí.
Politika ZIRP se začala používat, protože „už nebylo jít kam dál.“ Během jediného roku šel FED z 5,25 % na 1 %, ale ekonomika byla v krizi tak velké, že modely naznačovaly, že vhodná úroková míra by měla být záporná. Teoreticky to je možné a později to řada centrálních bank i udělala, ale v USA se to nestalo. V americkém Kongresu by takovýto návrh jistě narazil. Takže FED nakonec šel až na nulu, čímž prokázal svou ochotu zajít do extrému.
Představitelé FEDu věděli, že tak silná krize nemůže mít normální úrokovou politiku. Pak následoval program kvantitativního uvolňování, kdy centrální banka nakoupila aktiva za biliony dolarů tak, aby dlouhodobá úroková sazba byla nízká, protože ta je klíčová pro trh bydlení a hypotéky. FED sice nešel pod nulu, ale jeho nekonvenční nástroje silně ovlivňují finanční trhy až dodnes.
A jak vypadá zhodnocení?
Nezaměstnanost v USA je nejnižší za 50 let, inflace se pohybuje kolem cíle FEDu, ekonomický růst se už brzy může stát nejdelší expanzí. Je ale třeba také vidět, že FED měl politiku nulových sazeb sedm let a úrokové sazby jsou stále velice nízké. Je možné, že firmy a spotřebitelé se stali závislými na levných penězích, s růstem sazeb se může jejich chování rychle změnit.
A korporace během té doby nahromadily ohromný dluh, což může být základem příští krize.
FED je nyní v procesu zvyšování úrokových sazeb, ale neočekává se, že by sazby šly výrazněji nad 3 %, dřívějších pět procent je dnes nemožných.
Globálně vzato se počítá s tím, že úrokové sazby budou nízké a návrat k nule se bude používat jako rutina, když udeří recese. Stejně tak budu v pohotovosti nové strategie i politika kvantitativního uvolňování.
Zkrátka, éra nulových úrokových sazeb neskončila, ale možná spíše právě začala.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.