Cílem dohody z Cách je umožnit Německu stát se stálým členem Rady bezpečnosti OSN

Symbolicky v centru bývalé Franské říše, v Cáchách (fr. Aix-la-Chapelle, něm. Aachen), podepsali v úterý novou francouzsko-německou smlouvu o spolupráci francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová.

Kolem textu smlouvy existuje konkrétně v samotné Francii spousta dohad a nejasností, kterým se v den podpisu dokumentu věnovalo několik francouzských deníků. Tak například deník Libération přinesl zprávu (vydání 22/01/2019) o smlouvě z Cách pod výmluvným titulkem „Pakt přátelství pro vůdce v nesnázích“ (Un pacte d´amitié pour dirigents en détresse).  V podtitulu k článku pak následuje vysvětlení, že text „je symbolický a znovu upevňuje principy solidarity, nicméně evropským problémům se vyhýbá“.

Článek zdůrazňuje, že se oba evropští státníci setkávají v Cáchách, které byly jedním z center Franské říše, jejímiž dědici moderní státy Francie i Německo, jsou. Nicméně hned následující článek zmiňuje fakt, že pro občany Francie je velice obtížné dostat se k autentickému znění návrhu dohody, takže se o jejím znění po celé zemi šíří poplašné zprávy. K nim patří mimo jiné i zpráva o tom, že francouzsko-německá dohoda obsahuje klauzuli o převodu Alsaska a Lotrinska pod správu Spolkové republiky Německo. Rezonance, kterou tato falešná zpráva ve Francii způsobila, dokládá – jak si s nelibostí všiml německý deník Franfurter Allgemeine Zeitung – že na západ od Rýna stále ještě přežívá starší francouzská „germanofobie“.

Článek v Libération dementující tyto obavy nese ale poněkud sarkastický titulek: „Alsasko, OSN: s ,šukrutem´ (choucroute) [1] se nic nestane“. Nejpodstatnější částí smlouvy, která navazuje na obdobný dokument z roku 1963, jaký podepsali Adenauer a De Gaulle, je asi závazek Francie, že podpoří Německo v jeho snaze získat stálé místo v Radě bezpečnosti OSN.

V textu návrhu francouzsko-německé smlouvy, který má !Argument k dispozici, je francouzská podpora této německé priority zakotvena v bodě 2 osmého článku Druhé kapitoly nazvané „Mír, bezpečí a rozvoj“. Mluví se zde o potřebě reformy Rady bezpečnosti OSN a ona podstatná věta dokumentu zní: „L´admission de la République féderale d´Allemagne en tant que membre permanent du Conseil de sécurité des Nations Unies est une priorité de la diplomatie franco-allemande.“ (Přijetí Spolkové republiky Německo za stálého člena Rady bezpečnosti Spojených národů je prioritou francouzsko-německé diplomacie.)

Další body dokumentu zdůrazňující oboustrannou spolupráci mezi oběma zeměmi v podstatě dublují smlouvy o členství a spolupráci v Evropské unii. A závazek o vzájemné pomoci v případě napadení země nebo jakékoliv formě agrese ze strany některé z třetích zemí opět jen kopíruje smlouvu vyplývající z členství obou států v Severoatlantické alianci.  Dohoda o vzájemné pomoci v případě jakéhokoliv ohrožení pouze specifikuje případy týkající se terorismu.

V šesté kapitole smlouvy věnované organizaci se obě strany dohodly na tom, že se budou nejméně jednou ročně setkávat na vládní úrovni. Pokud se jedná o evropské záležitosti, tedy záležitosti související s Evropskou unií, dokument jim věnoval sice první kapitolu, ale v ní jen dva články v celkovém rozsahu deseti řádků a s obsahem, který spolupráci v tomto ohledu dále neprohlubuje.

[1] Poznámka redakce:  Takzvaný „choucroute“ je tradiční jídlo alsaské kuchyně. Skládá se z vařeného zelí, vařených brambor a jako maso slouží kousek uzeného a párek nebo jemná klobása. Tento pokrm místní regionální kuchyně se svým charakterem blíží více tradiční kuchyni německé než francouzské. Také se zapíjí častěji alsaským mírně nakyslým pivem než některým z místních charakteristických a velice kvalitních bílých vín.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.