Veronika Sušová-Salminen glosuje dva poslední „dárečky“ voličům před květnovými volbami do EP: reformu internetu a žalobu Česka kvůli migračním kvótám.
Jinak, než podporou euroskepticismu nejrůznějších verzí si lze jen těžko vysvětlit načasování a přijetí reformy autorského práva, která si v boji s nadnárodními korporacemi ze Silicon Valley vzala za rukojmí i běžného uživatele a s ním i pluralitu sítě. Nehledě na petici, kterou podepsalo 5 milionů občanů EU, nehledě na otevřené dopisy akademiků a nehledě na protesty po celé Evropské unii, dal Evropský parlament voličům dáreček v podobě „nového internetu“. Také v Evropské unii pyšnící se svým liberalismem je hlavním cenzurním nástrojem doposud decentralizovaného internetu ekonomický tlak.
Internet budoucnosti, a o to jde na prvním místě, tak bude prostorem komerčním, ve kterém se nesdílí, ale platí se a vydělává. Kdo má finanční zdroje, bude mít na internetu také obsah. Kdo je mít nebude, ten bude mít smůlu. Prostě internet se stává pod vedením EP plně komerčním prostředím, kde je kapitalismus na prvním místě. Zisky, reklama, vlastnictví, nikoliv chaotická anarchie virtuálního nadnárodního prostoru. Mejdan skončil, řekli bychom s vrchním českým kapitalistou Miroslavem Kalouskem. Skončil zřejmě hlavně pro běžné uživatele, na které reforma autorského práva, která nerozlišuje komerční a nekomerční využívání internetu, dopadne nejvíc. Jsem si jistá, že giganti jako Google se nové realitě rychle a lukrativně přizpůsobí. No a my ostatní to prostě tak či onak zaplatíme. Očekávám, kdy se pod tlakem patřičných lobby (i v tomto případě celý návrh vznikl pod kuratelou patřičné lobby, proti které nemají nějací akademici a nějaké petice 5 milionů občanů šanci), objeví v EP návrh na zavedení volebního cenzu … demokracie zadarmo? To snad ne!
Jistě, že je to celé logické. Komunikační revoluce internetu se vydala cestou, ze které dnešní establishment není nadšen. Likviduje totiž (podobně to bylo v době reformace, kdy došlo k vernakularizaci, tj. rostoucímu významu národních jazyků, v kombinaci s technologii knihtisku) ustálené narativy, monopoly na pravdu a vede k nepřehledné pluralitě s pozitivním i negativním dopadem. Evropská unie se paradoxně dostává do role katolické církve. Internet navíc politicky mobilizuje občany, dává prostor komukoliv v podobě blogera, youtubera, tvůrce memů (atp.), a hlavně nebezpečně rozšiřuje Overtonovo okno.
Voliči v Česku, v Polsku a Maďarsku, dostali ještě jeden předvolební dárek, aby se jim ve volbách vybíralo lépe. Evropský soudní dvůr bude v květnu projednávat žalobu na všechny tři země za to, že nedostály migračním kvótám. Žalobcem je Evropská komise, která tak prostě trvá na tom, že nefungující systém přerozdělování smysl měl, i když v praxi selhal. Jeho porušení (i když daný počet lidí si nerozdělily také jiné země, jen o tom chytře pomlčely) se musí patřičně potrestat a začít s tím bude nejlepší cca 14 dní před květnovými volbami do EP (jistěže chápu, že soudní moc je nezávislá, ale zde její nezávislost bohužel dostane určitý politický kontext). Zvláště pak, když z linie vystoupil „periferní“ Východ, který se tak jaksi odchýlil od role, která mu byla přidělena. Neříkám tím, že v nejšťastnějším provedení (i když sociálně i historicky naprosto logickém), ale z hlediska obecnějších principů „dělby práce“ (a politicko-ekonomické struktury) v EU je zde oprávněné podezření, že vlastně nejde ani tak o kvóty samotné (podobně jako v případě reformy autorského práva nejde na prvním místě o autorské právo), jako o další nástroj disciplinace „Východu“ a jen další příznak toho, že pro dnešní EU je pluralita přítěží a nerovnosti sociálního a ekonomického charakteru jsou něčím, s čím si neví rady. A tak bude nejlepší je trestat, vytloukat klín klínem (peníze na konvergenci Východu přesuneme na Jih) a vsadit na národní protekcionismus (poslední nápad z dílny pana Macrona viz zde).
Zkrátka a dobře, i pro lidi, kteří v EU viděli pragmaticky (ne pohádkově) smysl a uvědomují si rizika jejího rozpadu (k nimž se sama řadím), je stále těžší tento projekt a naše členství v něm v současném provedení hájit. Také jak, když se jakýmkoliv původním hodnotám a smyslu mílovými kroky vzdaluje. Všem kritikům a nepřátelům EU se letošní kampaň bude dělat lehce. Její scénář jim totiž zadarmo píše samotná protistrana.