Netanjahu se drží nezvykle zpátky v případě americko-íránských sporů

Pro Izrael není výhodné, aby byl přímo spojován s možným konfliktem. Navíc je tu faktor Hizballáh.

Izraelský premiér a ostrý kritik Íránu Benjamin Netanjahu je nezvykle potichu ohledně posledního vývoje v napjatých vztazích mezi USA a Íránem, píše článek Associated Press. Netanjahu zaujal pozici v pozadí dění, což pro něj není typické. Jde mu zřejmě o to, aby nebyl vnímán jako ten, kdo tlačí Američany do vojenské konfrontace. Kromě toho nechce riskovat ani konflikt s íránským mocným proxy, kterým je libanonský Hizballáh.

Podle izraelského odborníka na bezpečnost Yoela Guzanského prostě není v zájmu Izraele hrát v celém konfliktu vedoucí roli. Přitom byl Netanjahu v minulosti velmi hlasitým a ostrým kritikem Íránu, v projevu před americkým Kongresem ho přirovnal k „nacistickému Německu“, před časem vinil Teherán z vývoje jaderných zbraní i ze snah zničit Izrael pomocí raket dlouhého doletu. Netanjahu také důrazně podpořil Donalda Trumpa v rozhodnutí odstoupit od jaderné dohody JCPOA z roku 2015.

V posledních týdnech narůstá napětí mezi USA a Íránem v oblasti Perského zálivu. USA obvinily Teherán, že stojí za incidenty, které sabotovaly ropné tankery na pobřeží Perského zálivu, i za vystřelením rakety, která dopadla v blízkosti bagdádského velvyslanectví USA.

Írán na oplátku oznámil, že zvýší výrobu nízko obohaceného uranu, takže pravděpodobně překročí limity určené JCPOA. Evropě dal čas do 7. července pro stanovení nových podmínek jaderné dohody, jinak začne obohacovat uran na vyšší úrovni vhodné pro vojenské účely.

Toto všechno dělá Netanjahuovo držení se zpátky pozoruhodným. V posledním projevu izraelský premiér pouze zopakoval, že nedovolí, aby Írán získal jaderné zbraně.

Podle Guzanského mu jde o to, aby Izrael nebudil dojem, že povzbuzuje USA k útoku na Írán. Obecně se však místní odborníci nedomnívají, že by USA i Írán byly skutečně zainteresovány na konfrontaci.

Upozorňují naopak, že větší hrozbou je možnost, že Írán v odvetu za případný útok „vypustí“ své spojence podél izraelských hranic, tedy Hizballáh v Libanonu a Sýrii a Islámský džihád v pásmu Gazy. Hizballáh díky válce v Sýrii nakumuloval nejen vojenské zkušenosti, ale také dost vojenského arzenálu, včetně raket, které v počtu asi 130 tisíc dnes míří na Izrael. V případě propuknutí konfliktu mezi USA a Íránem by bylo pro Izrael velmi těžké zůstat mimo. A jednalo by se o devastující válku.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.