Německo před sebou valí obrovskou horu dluhů a trvalo by více než 130 let, než by se tohoto břemene zbavilo.
V Německu je dluh veřejného sektoru opakovaně předmětem konverzace. Tikání dluhových hodin se už několik let nedá přeslechnout, s odstraněním obrovského břemene se bude zabývat několik generací. Dluhy nebo schodky spolkové vlády, spolkových zemí, obcí a sociálního zabezpečení v současné době činí v Německu přibližně 2,071 bilionů eur. I kdyby se nyní tato suma snižovala asi o 500 eur za sekundu, trvalo by to tak více než 130 let, než by byl stát opět bez dluhů.
Ale samozřejmě jen v případě, že by úrokové sazby po celou dobu zůstaly na velmi nízké úrovni. Roční úrokové výdaje státu činí zhruba 38,38 miliard eur, což znamená, že každý Němec musí zaplatit 465 eur na daních ročně pouze na financování veřejného dluhu. Útěchou může být pouze nízká úroková fáze ECB – úroková zátěž občanů činí „jenom“ 1,852 % celkového dluhu. Je však nepravděpodobné, že to tak zůstane navěky. Státní dluh Německa je zhruba 60,15 % v poměru k HDP.
Podle webu Statista činil dluh státu (dle Maastrichtské smlouvy) na přelomu tisíciletí 1,246 bil. eur, v roce 2008 se částka vyšplhala na 1,669 bil. eur a do roku 2012 vzrostl dluh na 2,203 bilionů eur v důsledku globální finanční krize.
Východní Německo nikdy nedosáhne úrovně Západu
Institut Ifo požádal více než 100 profesorů ekonomie, zda východní Německo může v příštích desetiletích dosáhnout úrovně Západu. Většina z nich tomu nevěří a kritizuje hospodářskou politiku spolkové vlády. I třicet let po pádu berlínské zdi mnoho ekonomů nepředpokládá, že východní Německo ekonomicky dožene západ. To je výsledek průzkumu, který zveřejnil mnichovský institut Ifo mezi 136 profesory ekonomie.
Přibližně 69 % respondentů odpovědělo „ne“ na otázku, zda by východní Německo v příštích několika letech či desetiletích ekonomicky dosáhlo úrovně západního Německa. Asi 61 % uvedlo, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu nedojde ke konvergenci. „Zdá se, že je to začarovaný kruh: mnoho vzdělaných mladých lidí nevidí na východě žádné vyhlídky (až na výjimky, jako je Lipsko, Drážďany nebo Jena) a odcházejí na západ,“ řekl expert Ifo Niklas Potrafke. „Teď na východě chybí, což brání rozvoji ekonomiky, místo toho mnoho městských aglomerací na západě vzkvétá.“ Hospodářskou politiku spolkové vlády po roce 1990 ohodnotilo 42 % dotázaných negativně a jen 35 % pozitivně.
Na otázku, zda by státem sponzorovaná továrna na baterie ve strukturálně slabé oblasti pomohla dosáhnout dalších regionálních efektů, 55 % odpovědělo „ne“ a 36 % odpovědělo „ano“. Baterie hrají důležitou roli u elektromobilů a „Energiewende“ a jsou proto považovány za klíčovou technologii. Spolkový ministr hospodářství Peter Altmaier chce převést jednu třetinu celosvětové výroby bateriových článků do Evropy.
Ekonomové vidí několik důvodů pro ekonomickou propast mezi východem a západem: odliv mozků, nedostatek pracovních míst, ničení průmyslových sítí, různá produktivita a příliš málo průmyslových sídel a podnikových centrál na východě. Kromě toho je více lidí, kteří předčasně ukončili školní docházku než na západě, méně výzkumu a vývoje, nedostatku orientace na vývoz, špatných hospodářských politik po roce 1990 a menších městských aglomerací.
Obnova východního Německa stála dosud 1,6 bilionů eur
Od roku 1990 do současnosti bylo na východ převedeno 1,6 bilionů eur z veřejných prostředků, uvedl web Mitteldeutscher Rundfunk (MDR).
Peníze směřovaly do infrastrukturních projektů, do ekonomiky, na obnovu a sociální záležitosti. Ekonomika v nových spolkových zemích však výrazně zaostává za ekonomikou na západě: příjmy z obchodních daní dosahují pouze 9 % příjmů v celém Německu a třetina lidí pracuje v sektoru nízkých mezd. Za krásnou fasádou draze zrenovovaných center měst v bývalé NDR je stále závislost východního Německa na finančních injekcích.
Sociální výdaje ukazují, že lidé ve východním Německu jsou výrazně chudší než v západním. To je důsledek deindustrializace. Nejvyšší příčku v rámci peněžních převodů do východního Německa obsadily sociální výdaje. Jen v roce 2010 to bylo 70 % peněz, které plynuly ze západu na východ.
Televizní stanice MDR uvedla k tématu trojdílný dokument, který je možno shlédnout zde, zde a zde.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.