Dossier: Švédsko chce do roku 2030 zrušit platby v hotovosti. Bude ho následovat i Německo?
Příslušný výbor v německém Spolkovém sněmu úzce spolupracuje s IT lobby, cílem je zrušení hotovosti. Výbor pro vzdělávání, výzkum a technologické hodnocení v německém Spolkovém sněmu zahájil šetření nazvané „Svět bez hotovosti“. Zprávu o tomto tématu připravuje jménem parlamentu poradenská firma VDI/VDE-IT.
„Sotva jakákoli jiná země je věrná placení v hotovosti jako Německo,“ uvádí se v informacích o šetření. Dobré dvě třetiny všech plateb jsou stále prováděny bankovkami a mincemi. Platba kartou není v mnoha restauracích a obchodech dosud možná.
Švédsko jako vzor?
Ve Švédsku jsou maloobchodní tržby již v 95 % bezhotovostní a švédské obchody a servisní místa často již nepřijímají hotovost. Do roku 2030 chce země zrušit platby v hotovosti. Na druhé straně je ale odpor švédské centrální banky, která opakovaně varovala před negativními důsledky úplného přechodu plateb na digitální metody.
(Pozn.: Hit „Money, Money, Money“ skupiny ABBA se před pěti lety stal aktuálním v souvislosti s výzvou jejího člena Björna Ulvaeuse k bojkotu hotovosti. Ve Švédsku můžete platit bezhotovostně všude. To, co je v Německu nemyslitelné, je již dlouho ve Skandinávii realitou. Hvězda skupiny ABBA Björn Ulvaeus požaduje úplné vzdání se hotovosti – v muzeu ABBA ve Stockholmu již není přijímána. Sám Ulvaeus prošel vlastním experimentem. Švédský popový hudebník žil celý rok bez hotovosti: „Jediná nepříjemnost, kterou jsem zažil, bylo, že člověk potřebuje minci do nákupního vozíku v supermarketu.”)
V Číně byla éra plateb kartou dokonce vynechána, říká výbor Spolkového sněmu. Většina plateb tam byla realizována chytrými telefony a platformami jako „WeChatPay“. To platí i pro velmi malé platby např. ve stáncích s občerstvením.
Také v Německu jsou rozšířené platby kartou, online platebními službami jako PayPal a Apple Pay, stejně jako bankovními a platebními aplikacemi různých německých start-upů. Kromě toho jsou kryptoměny pro určité transakce alternativním platebním prostředkem.
Členové výboru říkají, že anonymita platebních transakcí je obvykle uváděna jako důležitý argument proti zrušení hotovosti, protože sériová čísla na bankovkách nejsou spojována s osobními údaji. Většina Němců se však při platbě sotva zajímá o soukromí, tvrdí výbor. Toto ukazuje „velmi rozšířené použití Payback karet“. Soukromí hotovosti navíc usnadňuje praní peněz.
Obavy o bezpečnost elektronických platebních prostředků jsou odmítány s tím, že existují i padělané mince i bankovky. Postupné zrušení hotovosti na celém světě by mohlo „vytvořit tlak na jednání v Německu“. V konečném důsledku nabízí omezení využití hotovosti prostřednictvím stále více elektronických nabídek pro finanční a vládní instituce také výhody. To by umožnilo úplné sledování transakcí.
I když by to bylo na úkor anonymity spotřebitelů, zvýšená transparentnost by také mohla zvýšit bezpečnost transakcí. Získané údaje by zároveň mohly zajistit lepší kontrolu státu a minimalizovat rizika podvodu. Využití finančních služeb, zejména využívání bankovních účtů, by mohlo být zvýšeno. Bankovní účty lze využít pro finanční transakce a spoření. To na jedné straně stimuluje spotřebu, když jednotlivci a organizace mohou provádět platební transakce snadněji. Na druhé straně se může zvýšit i míra úspor, protože jednotlivci reagují na pobídky k uložení svých peněz na spořicí účty.
Novinář Norbert Häring komentuje: „Aliance s názvem ‚Better Than Cash Alliance’ určitě pomůže najít odborníky. Koneckonců, právě tato odvětví se spojila v této alianci, která bojuje od roku 2012 za globální zrušení peněz.“ Mezi hlavní členy patří VISA, Mastercard, a Citi jako zástupci finančního průmyslu, jakož i Gates Foundation a Omidyar Network jako zástupci IT branže.
Hotovost chrání před ještě většími negativními úroky – některým ekonomům je to trnem v oku
Myšlenky na ještě větší negativní úrokové sazby a de facto vyvlastnění držitelů hotovosti způsobily na blogu Mezinárodního měnového fondu rozruch. Ekonomové varují před ztrátou důvěry v centrální banky. Jak by měly centrální banky reagovat na příští krizi? Deset let po finanční krizi zůstávají úrokové sazby v mnoha zemích na velmi nízké úrovni.
Je tedy poměrně málo „munice“, která by v případě poklesu reagovala pomocí měnové politiky. Článek ekonomů Ruchira Agarwala a Signe Krogstrupa na blogu zveřejněném Mezinárodním měnovým fondem způsobil poměrně velký rozruch. V článku „Cashing In: How To Negative Interest Rates Work“ navrhují, že z jejich pohledu by se daly úroky výrazně snížit do negativních hodnot.
Jak to vidí známý ekonom Kenneth Rogoff?
Harvardský ekonom Kenneth Rogoff (člen Group of 30) v rozhovorech argumentoval, že negativní úrokové sazby až do -6% by mohly být způsobem, jak se v budoucnu vypořádat s hospodářskou krizí. Tyto vysoké záporné úrokové sazby by nepochybně představovaly katastrofu jak pro spořitele, tak pro investory – a doposud v neposlední řadě chrání samotná existence hotovosti proti takové extrémní měnové politice.
K prosazení záporných úrokových sazeb na takové úrovni navrhují Agarwal a Krogstrup rozdělit peněžní zásobu do dvou paralelních měn – hotovosti a elektronických peněz (e-peníze). Pokud budou úrokové sazby záporné, bude to realizováno přímo v elektronických penězích. Pro hotovost by však měl být stanoven přepočítací kurz tak, aby ztratila stejnou hodnotu jako e-peníze při zavedení záporných úrokových sazeb. V takovém měnovém systému (v době negativních úrokových sazeb) by už nebylo výhodou držet peníze v hotovosti místo elektronických peněz, píšou ekonomové na blogu.
Hrozí totální kontrola občanů
Friedrich Schneider, emeritní profesor na univerzitě v Linci, se ostře obrací proti návrhům uvedeným v blogovém příspěvku MMF. Jedná se o částečné vyvlastnění občanů. Důsledky těchto vysokých záporných úrokových sazeb pro střadatele a zabezpečení na důchody by byly katastrofální. Také útoky na hotovost ze strany ekonomů, jako je Rogoff, jsou nahlíženy kriticky. Harvardský ekonom nikdy neprokázal, že peníze v hotovosti podporují zločin, prostě to říká. To je populistické. Empirické důkazy spíše ukázaly, že omezení peněžních toků nebo dokonce zrušení hotovosti by nemělo velký dopad na kriminalitu a stínovou ekonomiku.
Zrušení peněžních (nebo přísná omezení hotovostních) transakcí by znamenalo úplnou kontrolu občana v rámci jeho platebních transakcí. Bezhotovostní platby by učinily občany ještě transparentnějšími a sledovatelnějšími.
Ronald-Peter Stöferle z lichtenštejnské investiční společnosti Incrementum považuje blog MMF za testovací balónek. Centrální banky, jako je Evropská centrální banka (ECB), byly chyceny v pasti úroků a bylo by zajímavé, co by se stalo v průběhu příští recese.
Stöferle vidí záporné úrokové sazby jako „opatření hrubé síly“, které však má obrovský dopad na bankovní sektor. Vysoké záporné úrokové sazby by dovedly kapitalistický ekonomický systém (ve kterém hrály úrokové sazby důležitou roli) do úplné absurdity. Gunther Schnabl, profesor ekonomie na univerzitě v Lipsku, zdůrazňuje, že návrhy v článku MMF by odpovídaly zavedení paralelní měny. Takový silný zásah do struktury tržního hospodářství je spojen s velkými ztrátami efektivity. Vysoké záporné úrokové sazby by také měly „drastické nezamýšlené vedlejší účinky“, jako je únik kapitálu. Zrušení nebo povinná devalvace hotovosti by také znamenali masivní ztrátu důvěry v centrální banky.
- O tématu jsme na našich stránkách psali: viz například článek ekonomiky Ilony Švihlíkové zde.
Knižní tipy k tématu:
Norbert Häring: „Zrušení hotovosti a jeho důsledky: Cesta k totální kontrole“ (Die Abschaffung des Bargelds und die Folgen: Der Weg in die totale Kontrolle; 2018)
Norbert Häring: „Krásné nové peníze“ (Schönes neues Geld; 2018)
Max Otte: „Zachraňte naši hotovost!“ (Rettet unser Bargeld!; 2016)
Michael Brückner: „Pozor! Zákaz hotovosti!“ (Achtung! Bargeldverbot!; 2015)
Studie:
Niklas Arvidsson: „Na cestě k bezhotovostní společnosti – případ Švédska“ (THE ROUTE TOWARDS A CASHLESS SOCIETY – THE CASE OF SWEDEN; 2016)
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.