Možnost vypěstovat mozkovou tkáň, tzv. organoidy, vyvolává etické otázky ohledně jejich dalšího zkoumání a vedení nových experimentů.
Neurovědci mohli překročit etický rámec vědy tím, že v laboratoři uměle pěstují části mozku a v některých případech transplantovali části mozkové tkáně zvířatům. Vytváření mini-mozků nebo mozkových „organoidů“ patří k nejžhavějším tématům současné neurovědy. Z buněk vznikají malé části mozkové tkáně o velikosti hrášku, z nichž některé produkují spontánní mozkové vlny – podobné těm, které je možné sledovat u předčasně narozených dětí.
Organoidy by podle mínění řady vědců mohly zásadně proměnit medicínu – mozek by bylo možné zkoumat novými způsoby, nabízí se ovšem otázka etické hranice těchto experimentů.
Vědci jsou přesvědčeni, že práce některých odborníků na organoidech se nebezpečně přiblížila překročení této hranice. Varování zaznělo na pondělním každoročním setkání neurovědců. Obavy budí možnost, že by vytvořené mozkové tkáně mohly být citlivé a experimentování na nich by přineslo utrpení.
Organoidy se považují s ohledem na problematičnost studia mozku za zlom ve výzkumu. Byly již využity při studiu schizofrenie a autismu či při studiu dopadů viru Zika. Vědci věří, že mají potenciál i pro studium nemocí jako je například Alzheimerova a Parkinsonova choroba či při studiu degenerativních onemocnění očí.
Na každoročním jednání neurovědců nyní zazněl názor, že výzkum organoidů musí být vyvažován ohledem na možné utrpení. Je nutné zajistit, aby organoidy v rámci výzkumů takovou zkušenost nezažívaly. Organoidy už prý vykazují mozkovou aktivitu, která připomíná mozkovou aktivitu zvířat.
Jeden z nedávných výzkumů ukázal, že mozkové organoidy dokáží rozvinout diverzitu tkání od mozkové kůry po sítnicové buňky a po 8 měsících růstu vytvořit neuronovou síť s vlastní aktivitou a schopností reagovat na světlo. Jiný výzkum implantoval lidskou mozkovou tkáň (organoid) do mozku myši.
Elan Ohayon z Green Neuroscience Laboratory v San Diegu požaduje, aby bylo zastaveno financování výzkumů, které implantují lidské tkáně do mozku zvířat.
Už v minulém roce skupina vědců, právníků, etiků a filosofů volala po etické debatě týkající se mozkových organoidů. Podle Hanka Greelyho z Centra pro právo a biovědy na Stanfordské univerzitě, jednoho z autorů apelu, existuje reálná možnost, že organoidy budou schopny vnímat a reagovat na podněty a na bolest. Greely sice pochybuje, že by věda došla až k tomuto bodu, nicméně, jak dodal, nikdy není příliš brzo se na tyto etické otázky ve vědě ptát.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.