Zájmy Turecka a Ruska nejsou nutně stejné. Spíše se jedná o dvě různé kružnice s průniky.
Německá korespondentka ARD v Turecku Karin Senzová pro Tagesschau informuje o slavnostním otevření plynovodu Turecký proud, kterého se zúčastnil ruský a turecký prezident. Přístup k energetickým zdrojům se stává důležitým faktorem turecké politiky. A vyhovuje to i Putinovým strategickým zájmům, píše Senzová.
Turecký prezident zdůrazňuje, jak důležité je „být ve hře“, když jde o oblast východního Středomoří. Jedním z příkladů je turecké „angažmá“ v případě zemního plynu u Kypru. Po Kypru je očividně na řadě Libye. I zde má Turecko své ekonomické zájmy, které ho vedou k podpoře oficiální vlády v Tripolisu. Libyjská vláda je pod tlakem. Za generálem Chalífou Haftarem stojí Rusko a právě Haftar spustil ofenzívu k dobytí Tripolisu. Konfrontace mezi oběma zeměmi na libyjské půdě je ovšem považována za nepravděpodobnou. V úvahu spíš bude přicházet kooperace mezi Ruskem a Tureckem, dokonce možná v podobě nějaké mírové mise, Turecko by tím zabodovalo doma i v zahraničí.
Je také možné, že Recep Tayyip Erdogan se takto staví k Libyi, aby měl dobrou pozici pro vyjednávání s Ruskem. Mluvčí turecké vlády odmítl hovořit o detailech tureckého angažmá v Libyi. Nechce hovořit ani o počtech vojáků, ani o jejich nasazení na moři či na pevnině.
Senzová dále rozvádí úvahu, že Putin chce odštěpit Turecko od NATO. Příkladem je dodávka ruského obranného systém u S400 provázená velkou nevolí USA. Ale expert na turecko-ruské vztahy Hakan Aksay se domnívá, že ruský prezident chce Turecko využít k oslabení a polarizaci západního tábora. Obojí se mu daří, tvrdí Aksay, ale pochybuje, že by se Rusku líbilo mít na sebe Turecko nějak silně navázáno.
Bývalý turecký generál Ahmet Yavuz říká, že zájmy Turecka a Ruska se zcela nekryjí. Je potřeba je vnímat jako dvě kružnice, které se pouze částečně překrývají. Společné zájmy jsou někdy větší, někdy menší, podle toho, co je momentálně národním zájmem.
Konfrontace mezi zeměmi, které podporují Haftara, je vyloučena – Senzová znovu opakuje, že za Haftarem stojí Francie, Egypt, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a také Rusko.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.