Možná poslední šance na reformu kapitalismu, píše Schwab

Davos 2020: Současný kapitalismus zaměřený na zisk dosáhl svých limitů, musí se reformovat. Jinak nepřežije.

Německý ekonom Klaus Schwab obhajuje na stránkách Foreign Affairs svou koncepci kapitalismu stakeholderů. Podniky čelí existenční volbě. Buď se přizpůsobí „kapitalismu stakeholderů“ (zúčastněných stran) prostřednictvím plnění sociálních a enviromentálních cílů, nebo budou pokračovat v zastaralém „kapitalismu akcionářů“, který zajímají jen zisky. V takovém případě budou ke změně donuceni pracovníky, spotřebiteli a voliči. Zní to možná tvrdě, ale není zde žádná jiná možnost, píše Schwab.

Ekologické dopady překročily úroveň planetární udržitelnosti, náš sociální systém se rozpadá, naše hospodářství nevytváří inkluzivní růst.

Mladá generace nesouhlasí s tím, aby podniky dál profitovaly na úkor enviromentálního a společenského blaha. Nechtějme ovšem odstranění kapitalismu, volný trh je zásadní pro rozvoj a společenský pokrok. Ale v současné formě dosáhl kapitalismus svých limitů, musí se reformovat. Jinak nepřežije.

V roce 2019 se každoroční Business Roundtable shodl na tom, že je potřeba opustit model akcionářů a začít se angažovat v kapitalismu stakeholderů. Zúčastnění manažeři největších amerických firem se tak přihlásili k tomu, že korporace by měly „sloužit všem Američanům“. Reakce na to ovšem byla smíšená.

Skeptici se například ptali po tom, jak může korporace přinést změnu, když se čtvrtletní zprávy stále zaměřují na maximální finanční ztráty?

Schwab míní, že tento názor nevidí možnosti pro opravdovou změnu. Od roku 1997 se v rámci Business Roundtable hovořilo jenom o zájmech akcionářů. Odklon od této „tradice“ je podle něj revoluční. Jistě ale platí, že bez konkrétních kroků se jedna jen o slova.

Jak na to? K odpovědi se Schwab odhlíží za rolí korporací v poválečném ekonomickém systému. Někdo si myslí, že západní kapitalismus vždy zajímal jenom zájem akcionářů. Není tomu tak.

Před padesáti lety začalo Světové ekonomické fórum hovořit o koncepci „mnoha zúčastněních stran“. Po válce kvetly americké korporace a finanční management. V Evropě měli ale manažeři určitou sociální reflexi, ta se projevovala v zájmu o pracovníky, klienty i dodavatele.

Schwab popsal myšlenku kapitalismu mnoha zúčastněných stran ve své knize z roku 1971, která pak byla využita v manifestu prvního Světového ekonomického fóra. Manifest byl zakotven v poválečné zkušenosti. Byl ale také reflexí toho, že podniky byly historicky také společenskými jednotkami, nejen ekonomickými jednotkami. První podniky vznikly ve středověké Evropě jako nástroj hospodářského pokroku ale i prosperity či k vytvoření institucí pro veřejné blaho (špitály, univerzity).

Ne všichni ale sdíleli takovou vizi podniků – Schwab zmiňuje neoliberálního ekonoma Miltona Friedmana, který firmy viděl jen prismatem vytváření zisků.

V následujících dekádách po roce 1971 to opravdu vypadalo, že kapitalismus akcionářů má navrch. Ovšem úspěchy 80. a 90.let jen maskovaly nepohodlné pravdy. Platy v USA začaly stagnovat, moc odborů poklesla. S tím, jak se zlepšovala ekonomika se zhoršovalo životní prostředí. Zdanění nadnárodních korporací bylo čím dál těžší. Všechno to vedlo k dnešní krizi – a odpovědí na tuto krizi je „kapitalismus stakeholderů“.

V článku se dále připomíná i to, že od 80. let 20. století narůstala sociální nerovnost. Jeden příklad za všechny, které v Schwabově textu najdeme: v 60. letech vydělával manažer 20x víc než zaměstnanec, dnes je to 287x víc.

Zároveň světové korporace stále rostly a zvětšovaly se, což vedlo s nárůstem jejich moci na trhu ke změně vztahu k vládám i komunitám. Na konci tohoto trendu bylo zhoršení vazby mezi byznysem a společností. Vlády jsou zatím často neschopny investic, které jsou potřeba, protože jim chybí zdroje z daní.

Konečně životní prostředí dál trpělo jako důsledek hospodářských aktivit směřujících k maximálním ziskům. V roce 2020 i přes varování, která zaznívala od 70. let (např. limity růstu Římského klubu), spotřebováváme dvakrát víc přírodních zdrojů, než je udržitelné.

Podle Schwaba je jedinou šancí, jak zachránit kapitalismus přechod ke kapitalismu stakeholderů. Pro začátek je podle něj nutné, aby se podniky a akcionáři dohodli na dlouhodobé vizi cílů a jednání. Podniky se musejí začít věnovat závazkům férových platů, cen a daní všude, kde operují. Nakonec je nutné, aby se enviromentální, sociální a správní kroky integrovaly do běžného fungování a auditování firem. Půjde o velké změny. Nicméně alternativa je potenciálně velmi ničivá, varuje Schwab. Firmy k tomu budou donuceny, mnohé zaniknou nebo vlády přijmou tvrdší roli v prosazování nových pravidel a stane se z nich leviatanský rozhodčí na trhu.

Světové ekonomické fórum bude pokračovat v prosazování tohoto modelu kapitalismu stakeholderů. Možná je to poslední šance k tomu, jak reformovat kapitalismus zevnitř.


Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační foto: Autor – Government of Thailand – Flickr, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=26158883

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.