Přes odložení obchodního sporu se vztahy mezi Washingtonem a Pekingem v posledních dnech dotkly nového dna.
Světová pandemie by mohla být šancí na spolupráci, namísto toho se ale vztahy mezi USA a Čínou v kontextu pandemie zhoršují, píše článek časopisu The Economist (vydání ze dne 21.3.2020, s. 37).
Obě země se angažují v ostré výměně názorů. Někteří čínští představitelé zveřejnili konspirační teorii o tom, že koronavirus je dílem americké armády. Americký prezident zase koronavirus nazval „čínským virem“ – snad proto, že zákaz cestování do Číny patřil k těm z několika rychlých rozhodnutí Donalda Trumpa při reakci na epidemii. Z cynické perspektivy se Trump snaží použitím slova „čínský“ zase jednou odvrátit pozornost médií, která se pak zabývají tématy jako je Trumpův rasismus a nikoliv tím, jak prezident nebezpečí virové nákazy týdny podceňoval.
18. března americko-čínské soupeření posílilo, když Čína oznámila vyhoštění desítek amerických občanů, mezi nimi i lidí, kteří pracovali v Číně pro velké americké deníky New York Times nebo Wall Street Journal a další. Jedná se o nejrozsáhlejší vyhoštění západních novinářů od roku 1949.
Situace ve vzájemných vztazích směřovala k eskalaci rychle. V lednu Čína odmítla poskytnout přístup americkým lékařským expertům do Wu-chanu. Čína také zuřila, když Trump v lednu zakázal lidem, kteří nejsou občany USA a navštívili Čínu, přístup do USA.
Nyní, když epidemie v Číně polevuje, čínská strana veřejně zdůrazňuje své rozhodné kroky při jejím řešení a upozorňuje na americké chyby. Vztahy mezi USA a Čínou jsou dnes mnohem horší než v době Baracka Obamy a Chu Ťin-tchaoa. Tehdy mezi USA a Čínou panovala nedůvěra, ale oba prezidenti byli schopni spolupracovat alespoň v oblasti zásadních problémů, například klimatické změny nebo finanční krize.
Za Trumpa a Si Ťin-pchinga k podobné spolupráci nedochází. Trump svoji administrativu zaplavil protičínskými jestřáby, odešel z Pařížské klimatické dohody, zahájil obchodní válku, pustil se do honu na čínské špiony v USA a lobboval u spojenců proti čínské firmě Huawei a její 5G technologii. Prezident Si se zas pustil do agresivnější zahraniční politiky a posílil represe doma.
V lednu se koronavirus rozšířil z Číny do světa a USA a Čína odložily obchodní válku. Napětí však přetrvává v jiných oblastech, především do oblasti médií. Spojené státy v únoru označily pět čínských mediálních organizací za „zahraniční mise“ čínské vlády. Vláda v Pekingu reagovala vyhoštěním tři novinářů z novin Wall Street Journal – za titulek, který Čínu označil za „skutečně nemocného muže Asie“. Následně USA snížily maximální možný počet pracovníků čínských médií v USA (může jich být jen 100), což v důsledku vedlo k vyhoštění 60 osob. The Economist je přesvědčen, že čínská reakce (vyhoštění desítek dopisovatelů) bude mít dopady na žurnalismus a posílí obavy lidí v Hongkongu. Čínská vláda totiž zakázala, aby se vyhoštění novináři přesunuli do Hongkongu, což byla dosavadní praxe.
Doba, kdy se čínští představitelé vyhýbali konfrontaci s USA, je možná pryč. Tvrdost posledních kroků naznačuje, že Peking začíná být ochoten riskovat otevřenou konfrontaci. Naznačují to podle článku i čínská obvinění ohledně koronaviru jako údajné biologické zbraně USA.
Prezident Trump tvrdí, že čínské konspirační teorie jsou důvodem, proč koronavirus nazývá „čínským virem“ a odmítl, že by se jednalo o rasismus. V Bílém domě prý nemoc někteří přejmenovali na „kung flu“ (flu je chřipka – pozn. red.).
Dnes se tyto urážky zdají být dětinské. Jenže se zhoršováním průběhu epidemie se bude zvyšovat i hledání obětních beránků. V případě vysokého počtu obětí dojde v USA a v Číně na hledání viníků, což by mohlo mít hluboké důsledky pro už nyní špatné vztahy obou zemí.