Prezidentské volby v Polsku budou mít druhé kolo

Jan Zeman mapuje první kolo odložených prezidentských voleb v Polsku, které vyústilo v konzervativně-liberální duel.

Tato stať volně navazuje na mou stať: Pandemický boj o polské prezidentské volby ze 28. května 2020. Pro připomenutí, Francie a Bavorsko 15. března 2020 uspořádaly místní volby v řádném termínu bez ohledu na nastupující koronavirovou pandemii. Oboje volby se staly koronavirovými bombami a významně přispěly k šíření koronaviru. Polská vláda pravicově konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) hledala cestu, jak se podobnému vývoji v případě polských prezidentských voleb vyhnout. Rozhodla se zavést možnost epidemiologicky bezpečnější tzv. korespondenční hlasování. Za vydatného přispění opozice jej ale PiS nestihla uzákonit. Volby sice nebyly zrušeny, ale v termínu 10. května 2020 se nekonaly, k velké radosti opozice. Stávající prezident Andrzej Duda, který měl vysokou naději na znovuzvolení už v prvním kole, tak zvolen na další volební období nebyl. PiS se později dohodl s opozicí na novém termínu voleb 28. června 2020. Otazníkem byl další vývoj epidemie koronaviru v Polsku.

Problémy volebního systému

Všeobecné rovné hlasovací právo s tajným hlasováním má zajistit rovnost šancí. Tato oblíbená písnička demokratů je ale značně vzdálená realitě. Teoreticky má šanci každý občan, reálně se ale šance na zvolení zásadně zvětšuje s rostoucím balíkem peněz a s rostoucí politickou a mediální silou, která za příslušným kandidátem stojí. K tomu přistupují specifika volebního systému. V případě přímých prezidentských voleb nehraje roli platné 5 % kvorum pro vstup do parlamentu, vojvodského či místního zastupitelstva, jako při volbách poměrným zastoupením.

Zatímco při dosavadních hlasováních v Polsku každý volič musel ve volební místnosti podepsat převzetí hlasovacích lístků na základě prokázání totožnosti (jde o mechanismus podstatně transparentnější než rozdávání sad volebních lístků do schránek občanům-voličům, neboť případné falšování podpisů za nevoliče ve volební místnosti je obtížné a riskantní). V případě korespondenčního hlasování hrozí četné nesrovnalosti typu, že za konkrétního voliče reálně volil někdo z jeho okolí. Není to stav v ČR, kdy někteří říkají, že volili proti svému přesvědčení, protože by agresivnímu partnerovi či partnerce nebyli s to zalhat, ale přímé volení za někoho na základě hrubé síly nebo proříznutých úst. Také v případě sčítání je korespondenční hlasování náchylnější k volebním podvodům ve srovnání s klasickými volbami v okrskových volebních místnostech.

Samostatným problémem jsou volby v zahraničí. Volební právo má mnoho Poláků dlouhodobě žijících v zahraničí, kteří o realitě ve své vlasti často vědí velmi málo, a hlavně za svou volbu nenesou odpovědnost. Takoví občané-voliči jsou určitý problém. Názorně to ukazují nedávné prezidentské volby na Ukrajině, kde dosavadní velmi neoblíbený prezident Petro Porošenko drtivě prohrál na Ukrajině, ale zvítězil u Ukrajinců hlasujících v zahraničí. V polských prezidentských volbách 28. června hlasovalo asi 400 000 Poláků v zahraničí, tj. asi 2,15 % odevzdaných hlasů voličů (je to ovšem jen menší část celkové Poláků žijících v zahraničí). Účast ve volbách činila asi 62 %.

Podobně je tomu u občanů s dvojím či vícerým občanstvím. Možnost hlasovat ve volbách ve dvou či více státech je podle mého názoru jejich neodůvodněným zvýhodněním.

Korespondenční volby v zahraničí mohou mít problém i v tom smyslu, že vláda příslušného státu nespolupracuje. Pak se buď nemohou mimo zastupitelské úřady konat vůbec, nebo si musí příslušní občané zorganizovat sběr a svoz obálek s hlasovacími lístky na příslušnou ambasádu. Druhá možnost čistá též není, byť ve Velké Británii k jejímu použití došlo.

Postup Občanské platformy

Kandidátkou nejsilnější opoziční strany liberálně pravicové Občanské platformy (OP) na prezidenta byla původně Malgorzata Kidawa-Blonska. Průzkumy veřejného mínění jí dávaly ale jen velmi nízké preference – do 5 %. OP se rozhodla využít nekonání voleb a změnit svou kandidátku za nového kandidáta, relativně populárního primátora Varšavy Rafala Trzaskowského. Zvolený postup skýtá určitý problém vzhledem k neslučitelnosti funkce prezidenta státu s primátorem Varšavy může vláda řízením Varšavy pověřit svého úředníka a do jisté míry tak ovládnout hlavní město, což se jí ve volbách nepodařilo.

OP rozpoutala kampaň pod heslem, že vlasteneckou povinností je porazit stávajícího prezidenta Andrzeje Dudu (PiS) a že jedině Trzaskowski je schopen ho porazit. Ostatní kandidáti na prezidenta včetně nezávislého publicisty Szimona Holownia či kandidáta umírněné levice europoslance Roberta Biedroně tak byli poškozeni. Jde o oblíbený trik, používaný obvykle silnými kandidáty při volbách většinovým způsobem. Drtivá porážka Biedroně potvrzuje, že v tvrdé předvolební kampani mají šanci jen tvrdí kandidáti, resp. že se slušností se daleko nedojde. Potvrzuje také velmi nízkou prestiž poslanců Evropského parlamentu.

Brutálním faulem polské opozice byl nedávný pokus odvolat populárního ministra zdravotnictví Lukasze Szumowského. Úspěšně bojoval s koronavirovou pandemií v Polsku, a to se prý nepromíjí. Jak se dalo čekat, poslanci vládní PiS ministra podrželi.

Obviňování vlády, a zvláště pak resortu zdravotnictví a hygieny, z dezinformování ve věci pandemie začalo již v únoru (tehdy mělo jít o zatajování nemocných Covid-19, reálně se první v Polsku zjistil až 4. března), pokračovalo napadáním údajně netransparentního informování o vývoji pandemie (byly podstatně podrobnější a přesnější, než které poskytuje zdravotnictví ČR, ale mnohým politikům, analytikům a novinářům bylo zřejmě zatěžko si problematiku dostatečně nastudovat). Jedním z vrcholů bylo zablokování prezidentských voleb v původním termínu spojenými silami koronaviru a opozice (opozicí ovládaný Senát zákon umožňující korespondenční hlasování vetoval, takže se nestihl včas schválit) a vrcholilo to tvrzením o údajném falšování počtu nových infikovaných koronavirem. Polská křivka nově nakažených se dlouhodobě blíží vodorovné přímce, byť sem tam k menším výkyvům oběma směry docházelo, jako v případě zjištění množství infikovaných horníků ve Slezském vojvodství, z nichž ale nemocí Covid-19 onemocnělo jen 1 %. Občas se někteří pokoušeli přiživit i na tragédii některých domů pro seniory, kam pronikl koronavirus.

Neohrabaná PiS

Vděčným tématem opozice, zejména OP a jejich médií (televize TVN a Gazeta Wyborcza), byla značná propagační neobratnost mnohých politiků PiS. Na voličské nálady PiS ale příliš nepůsobí. PiS se svůj volební program snaží naplnit. Skandalizování PiS, že plní svůj program a nikoliv program opozice, je mimo mísu. Jistě i proto, že PiS měl a má řadu trumfů, poměrně úspěšným zvládáním epidemie koronaviru v Polsku počínaje. K masovému propouštění v důsledku koronavirové krize ani do náhradního termínu prezidentských voleb nedošlo. Opozicí, zvláště OP, tolik kritizovaný „500+“ (500 zlotých, asi 3 000 Kč, na měsíc na každé druhé a další dítě v rodině) se osvědčil, byť k výraznému zvýšení porodnosti zatím nevedl. Výrazně ale omezil podíl rodin s dětmi trpícími chudobou. Ekonomika Polska se i nadále podle tradičních kritérií rozvíjela úspěšně. Ve značném přehlížení ochrany životního prostředí se všechny hlavní polské politické strany shodnou. PiS bránila Polsko proti vedení Evropské unie, což neplatí pro opozici, a zvláště pro Občanskou platformu s její proevropskou orientací. Argument typu „Nepřijali jsme ani jednoho migranta, nám vnucovaného mocipány v Bruselu!“  v Polsku rezonuje silně. Naopak OP je z polských politických stran nejvíce servilní k EU, byť je to méně než mnozí čeští „demokratičtí“ politikové.

Primátor Varšavy Trzaskowski měl krátce před volbami (26. června) malér. Řidič autobusu MHD sjel z Toruňského mostu ve Varšavě a zřítil se na sjezd z mostu. Nehoda stála jeden lidský život. Šestnáct dalších osob bylo zraněno a někteří těžce. Vyšetřování rychle ukázalo, že řidič byl silně zfetovaný amfetaminem. Problém je, že Dopravní podnik Varšavy si na část linek včetně té, kde zfetovaný řidič havaroval, najímá soukromé firmy, které za řidiče vezmou prakticky kohokoliv. Tuto špatnou praxi sice Trzaskowki zdědil po své předchůdkyni Haně Gronkiewicz Wals (též OP), ale nic pro její změnu neudělal. Jako ekonomický liberál prý nemohl jednat jinak.

Pokrytecký je rovněž slib Trzaskowského, že pokud v parlamentních volbách (mají se konat až v říjnu 2023 – JZ) Občanská platforma zvítězí, utvoří vládu a tato vláda znovu prodlouží hranici odchodu pracujících do starobního důchodu, bude on takový zákon vetovat. Jako poslanec OP takový asociální zákon za vlády OP a polských lidovců tehdy sám podpořil. Následná vláda PiS jej zrušila a vrátila věk odchodu do starobního důchodu zpět z 67 na 65 let.

Do druhého kola postupuje Duda a Trzaskowski

Po sečtení 100 % volebních obvodů měl Duda 43,50 %, Trzaskowski 30,46 %, Traskov-Holownia – 13,87 %, Bosak – 6,78% %, šéf polských lidovců Kosiniak- Kamysz – 2,36 % % a Biedroń – 2,22 % spočítaných platných hlasů voličů. Outsidery prezidentských voleb neuvádím. Definitivní výsledky prvního kola voleb se jistě ještě změní, ale ne zásadně. Jisté je, že se prezident Andrzej Duda, který měl 10. května šanci zvítězit už v prvním kole, se prezidentský úřad utká s Trzaskowským v druhém kole prezidentských voleb za 14 dnů.

Ilustrační foto: Autor – By MOs810, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=89034729

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.