Jan Zeman komentuje situaci v sousedním Polsku, kde pandemie fakticky odložila květnové prezidentské volby. Neobešlo se to bez politických sporů.
Volby jsou svátkem demokracie. Ale běda, třikrát běda, když do nich vlítne pandemie koronaviru. Francouzský prezident Emanuel Macron usoudil, že komunální volby ve Francii 15. března 2020 jsou důležitější než omezení šíření epidemie nemoci Covid-19. Odpálil tak ve Francii velkou koronavirovou bombu. Nakazili se členové asi 30 % francouzských volebních komisí. Část voličů se hlasování neúčastnila z obav před nákazou. Druhé rozhodující kolo komunálních voleb musel pak kvůli sílící pandemii koronaviru ve Francii odložit na neurčito. Přes tuto hrubou chybu se Macron stal za pomoci zkorumpovaných novinářů hrdinou boje se zhoubnou nákazou. Jeho popularita prý stoupla. Lze-li věřit statistikám výskytu koronaviru v jednotlivých státech, pak k dnešnímu dni na Covid-19 ve Francii zemřelo již 28,596 občanů. Francie drží 7. místo v počtu zemřelých na milión obyvatel – 423 (2 z nich jsou přitom pidistáty, jejichž reprezentativnost vylučuje zákon malých čísel), a 2. místo ve smrtnosti – procentu zemřelých ke zjištěným nakaženým – 15,4 % před 3. Velkou Británií s 14,2 %, 4. Itálií se 14,1 %, 5. Nizozemím s 12,9 %, 6. Švédskem s 12,2 %, 7. Španělskem – 10 % a 9. Ruskem – 9,3 %. Nejvyšší procento smrtnosti má Belgie – 16,4 %, která v počtu zemřelých na milión obyvatel na Covid-19 zaujímá 2. místo se 747 zemřelými na milión obyvatel. 1. místo zaujímá maličké San Marino v Itálii.
Na enormní úmrtnosti na Covid-19 se jistě nemálo podílí skutečnost, že v Itálii, ve Španělsku, ve Velké Británii, v Belgii či v Nizozemí došlo k přehlcení kapacit nemocnic nemocnými, takže jich část museli nechat zemřít prakticky bez pomoci. Naopak kapacita nemocnic nebyla vyčerpána i při vysokém počtu nakažených v Německu a ve Švédku, ale se značně rozdílnou úmrtností. Německo má jen 4,5 %.
Ve stejném dni se konají komunální volby v sousedním Bavorsku. Také odpálily větší koronavirovou bombu. Pravda, jsou i další zdroje, počínaje nechvalnou lyžovačkou v italských Dolomitech až po slavnosti piva v bavorském městečku Mitterteich poblíž našich hranic. Krátce po té městečko Mitterteich jako první v Německu pandemie uzavře a sedm jeho občanů skončí na kyslíku. Konečně, i odtud se koronavirus v první vlně dostává do Česka, byť jako jeho zdroj dominovaly italské Dolomity, asi ze 75 %. Pak už se šířil přeskakováním z osoby na osobu, často za přispění špatné hygieny. Ale zpět k volbám…
Boj o polské prezidentské volby
Termín prezidentských voleb v Polsku 10. květen nenechával polské politiky v klidu. Prezident Andrzej Duda (Právo a spravedlnost – PiS) měl vysokou šanci svou funkci obhájit. Spor se vedl, zda funkci obhájí už v prvním kole voleb. Opozici epidemie koronaviru ze stejného důvodu přišla vhod. Dva týdny podezřívala vládu, že nákazu kvůli volbám zatajuje. První případ koronaviru se v Polsku prokázal 4. března. Žádala vyhlášení stavu epidemie. Značné restrikce byly zavedeny, ale bez vyhlášení stavu epidemie. Polsko dlouho balancovalo a i k 22. květnu 2020 balancuje pod hranicí epidemie. Ve hře jsou jisté nemalé nároky na odškodnění a také volby prezidenta. Udrží Polsko Covid-19 pod hranicí epidemie? Nikdo neví. Opoziční média připomněla i rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina odložit referendum o ústavních změnách s ohledem na pandemii Covid-19. Odloží polská vláda prezidentské volby?
Vyhandluje se prodloužení mandátu prezidenta Dudy například o dva roky s tím, že už nebude moci kandidovat? Nevím. Návrh oficiálně předložen nebyl. Asi šlo jen o spekulace opozice.
Populární ministr zdravotnictví Polska Lukasz Szumowski výrokem, že z epidemiologického hlediska jsou bezpečnější korespondenční volby než volby tradiční, reálně doporučil konání prezidentských voleb korespondenčním hlasováním. Vedení vládnoucí strany PiS navrhlo zákon, umožňující korespondenční volby. Je to ústavní? Předseda PiS Jaroslaw Kaczynski to konzultoval s předsedkyní Ústavního soudu. Opozice návrh na korespondenční hlasování ostře kritizovala s odkazem na možnost volebních podvodů. Návrh příslušného zákona schválil polský Sejm. Opozicí ovládaný Senát jej Sejmu vrátil. Hrozilo prodlení. Někdo dal vytisknout hlasovací lístky, podle opozice nezákonně. Inu, všechny síly pro zmaření konání prezidentských voleb v situaci, kdy by je zřejmě prohrála. Do boje proti korespondenčním volbám vstoupila i část pošťáků. V prohlášení odmítla roznášet volební lístky občanům. Jako důvod uvedla obavu z možného nakažení koronavirem, a to za velkého jásotu polské opozice.
Volby se nekonají
První kolo prezidentských voleb, plánované na neděli 10. května, se v Polsku nakonec nekonalo. Přitom nebylo odvoláno. PiS se jistě s opozicí dohodne o náhradním termínu, snad v červenci, umožní-li to stav pandemie, protože mandát Dudovi končí až v srpnu.
Zdá se, že velký boj o prezidentské volby v Polsku měl jeden pozitivní efekt. Zaujal podstatnou část veřejnosti natolik, že množství občanů, příznivců obou táborů, zapomnělo být tradičně neukázněné, takže se Covid-19 tolik nešířil. Byly zřejmě i další psychologické aspekty přesvědčování občanů ke kázni. Nejprve byl vydán zákaz chození i do přírody, po dvou týdnech se uvolnil. Reagovali prý tak na kritiku občanů. Citlivá hra s občany přispěla ke zmírnění šíření nákazy i v jinak těžce rozdělené polské společnosti. Inu, když Polákovi řekneš: „Musíš udělat to!“, obvykle udělá ze zásady opak. Ze zásady, s ohledem na zvyky získané v neutěšené historii Polska.
Otázkou je, zda nekonání prezidentských voleb pomohlo v boji s koronavirem. Chce se říct: „Zcela jistě ano!“ Zpráva z večera 12. května (hned po nekonání voleb) nicméně říká, že v Polsku onemocnělo za posledním 24 hodin koronavirem rekordních 595 občanů. Rekordní byl i počet na Covid-19 zemřelých – 28. Nejvíc umírají pacienti z některých domovů pro seniory, které se před koronavirem nepodařilo uhlídat. Neumírají ale zdaleka jen staří. Současný negativní vývoj podle všeho ovlivnilo uvolňování karantény, učiněné i pod tlakem demonstrací nejen pendlerů ve Zhořelci, Cieszině a dalších polských městech. Karanténa je únavná, ekonomické dopady má tvrdé, části Poláků zřejmě otrnulo. Covid-19 se opět šíří. Je tak vysoce pravděpodobné, že konání prezidentských voleb v termínu 10. května by jeho šíření urychlilo.
Je pravda, že ve velké části Polska epidemie již opadá. Na výrazném vzestupu je ale v (Horno) Slezském (katovickém) vojvodství. Zdaleka nejvíc jsou postiženi horníci z tamních hlubinných černouhelných dolů, již snad v počtu 850 zjištěných případů. Počet zjištěných nakažených, zpravidla s lehkým průběhem, se dál rychle zvyšuje. Hlubinný důl je jistě z hlediska šíření epidemií značně rizikovým pracovištěm, zvláště pokud jde o výtahy a důlní vláčky. Situace zde byla vážně podceněna. Zdá se, že komerční zájmy majitelů dolů byly důležitější než ochrana zdraví horníků. Smutné.
Nový koronavirus není plně zastaven také v Mazovsku, zvláště pak ve Varšavě, a ve Velkopolsku, zejména v Poznani. Na ostatním území Polska je téměř potlačen. Jistě i proto, že se polské prezidentské volby nekonaly.
Delegitimizace moci
Bude-li koronavirová pandemie trvat delší období, hrozí delegitimizace státní moci. Naše tzv. svobodné demokratické volby mají ke svobodě a demokracii daleko, neboť se konají v silně nerovných ekonomických podmínkách, v podmínkách intenzívního masového vymývání mozků zejména masmédii, o zahraničním vydírání nemluvě. Pokud ale pandemie Covid-19 bude znemožňovat konání voleb, bude mít naše společnost kromě mnoha jiných i problém delegitimizace moci. Protože se v říjnu 2020 mají u nás konat krajské volby a volby třetiny senátorů, může před podobným problémem brzy stát i Česká republika.