Proměna Hagie Sofia z muzea v mešitu v Turecku kontroverzní není

Erdogan by mohl změnit Ataturkovo rozhodnutí z roku 1934 o statusu Hagie Sofie. Krok je kontroverzní v zahraničí. Turecká společnost ho většinově podporuje.

Turecký nejvyšší soud by měl rozdonout o statusu bývalého chrámu a bývalé mešity Hagia Sofia (původně chrám Boží moudrosti) v Istanbulu, píše v reportáži televize Al Jazeera. Původní byzantský chrám, který po dobytí proměnil sultán Mehmed II. Dobyvatel v mešitu, byl v roce 1934 za vlády Mustafy Kemala Ataturka proměněn v muzeum. Jednalo se o jeden z kroků směrem k modernizaci a sekularizaci Turecka.

Od té doby ale také sílily hlasy, které si přály opětovnou konverzi muzea v mešitu. V posledních letech byly tyto hlasy stále hlasitější a silnější. Na výročí dobytí města Osmany, které připadá na 29. května (1453) se často před branami muzea konaly demonstrace s požadavky na návrat k mešitě.

Proti se vehementně staví Řecko a také Spojené státy s argumentem, že se jedná o památku uznanou organizací UNESCO v roce 1985 a také, že by budova měla zůstat muzeem jako výraz respektu ke křesťanské menšině v Turecku a ke světovým dějinám. (Nejnověji tento záměr kritizuje také Ruská pravoslavná církev, zatímco Kreml je toho názoru, že jde o suverenní rozhodnutí Turecka – pozn.red.)

Rozhodnutí soudu jen symbolické, rozhoduje Erdogan

Turecký nejvyšší soud měl ve čtvrtek projednávat požadavek soukromého spolku, který chce prověřit platnost rozhodnutí prezidenta Ataturka z roku 1934. Minulé pokusy o to změnit právní cestou status muzea selhaly. Znalci situace ale říkají, že rozhodnutí soudu je hlavně symbolické. Kdyby soud rozhodl o tom, že muzeum může být proměněno na mešitu, není to nezbytná podmínka pro takový krok, upozorňuje expert Aykan Erdemir pro Al Jazeeru. Hlavní bude názor současného prezidenta Turecka Recepa Tayyipa Erdogana.

Stejného mínění je i poslanec tureckého parlamentu (nezávislý) Ozturk Yilmaz, který říká, že ke změně statusu Hagia Sophie stačí prostě prezidentský dekret. Vyjádření nejvyššího soudu je tak spíše dodáním další legitimity.

Erdogan se jako prezident politické debaty o statusu muzea dlouhou dobu zdržel, a dokonce jednou se vyslovil proti. Od roku 2019 se ale Erdoganova rétorika změnila a prezident začal veřejně myšlenku přeměny muzea v mešitu podporovat. Bylo to v souvislosti s komunálními volbami v Istanbulu, ve kterých jeho strana neexcelovala, a nakonec je prohrála.

Erdogan dokonce spojoval změnu statusu muzea na mešitu s uznáním Jeruzaléma za hlavní město Izraele, ke kterému přistoupil Donald Trump. V současnosti ale pozorovatelé tvrdí, že hlavním motivem se v poslední době stala Erdoganova snaha odpoutat pozornost od ekonomické krize, pandemie a oslabující podpory. Erdemir je toho názoru, že načasování ukazuje na to, že Hagia Sofia se instrumentalizuje v souvislosti s domácími politickými úvahami.

29. května se Erdogan objevil ve virtuální podobě na budově Hagia Sofie s projevem, který připomenul osmanské dobytí města. Předtím Erdogan kritizoval Řecko za vměšování se do problému, který tak zasadil do rámce národní suverenity. Poslanec Yilmaz k tomu dodává, že rozhodnutí je národní otázkou a zahraniční hráči do něj nemají vstupovat.

Jedním ze zastánců přeměny muzea v mešitu je akademik Hamdi Arslan, který budovu vidí jako symbolicky i nábožensky významnou a za její přeměnu na mešitu demonstruje 50 let. Přeměnu na mešitu vnímá jako obnovu její „původní identity“ (původně se jednalo ovšem o křesťanský chrám-pozn.red.).

Téma doma není kontroverzní

V turecké domácí politice není přeměna muzea v mešitu vnímána kontroverzně, vysvětluje odborník na Turecko Galip Dalay. Kontroverzní je to především na mezinárodní scéně, ve vztahu k EU, Řecku a také USA. Podle průzkumu veřejného mínění je 73 % dotázaných v Turecku pro přeměnu v mešitu.

Pro tureckou opozici je ve skutečnosti nemožné otevřeně nápad na změnu muzea v mešitu kritizovat. Riskují obvinění ze zrady národního nebo náboženského charakteru. Nicméně krok by mohl poškodit image Turecka v očích dvou miliard křesťanů. Bude také varovným signálem pro náboženské menšiny v Turecku a pro sekulární voliče, míní Erdemir.

Úvahy změnit status Hagia Sofie z muzea v mešitu odsoudili UNESCO a velvyslanec USA v zemi. Ekumenický patriarcha Bartoloměj, který reprezentuje pravoslavné celého světa, vyjádřil obavy a smutek.

Poslanec Yilmaz je ale toho mínění, že bez ohledu na mezinárodní pozdvižení je lepší, aby k přeměně muzea v mešitu došlo a Erdogan či kdokoliv jiný už nemohl toto téma dále politicky využívat.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační foto: Autor – Arild Vågen, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=24932378

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.