Energetik a ekonom Vladimír Štěpán píše o osudech německo-ruského plynovodu Severní proud 2. Je přínosem, nebo hrozbou?
Spojené státy se dlouhou dobu snažily zablokovat stavbu druhé větve podmořského plynovodu Severní proud 2. Teď se jim to, alespoň dočasně, podařilo. Švýcarská společnost Allseas Group, která pokládala potrubí na dno, z projektu kvůli americkým sankcím vycouvala. A náhrada za její lodě je obtížná.
Američané se dlouhodobě snaží zabránit dokončení budovaného plynovodu Severní proud 2. Za bezpečnostními aspekty se také skrývají ekonomické zájmy těžařů amerického plynu, který by USA rády do Evropy ve zkapalněné formě (LNG) dodávaly, ale v cenové konkurenci nemají s ruskou dodávkou po zemi šanci. Kromě toho, americký plyn je těžen metodou frakování, které má negativní dopady na životní prostředí, v EU byla tato metoda zakázána. Např. SRN uvedla, že americký plyn je v EU vítán, ale musí být konkurenceschopný. Drahý plyn by při očekávaném nárůstu spotřeby zemního plynu v EU z ekologických důvodů mohl učinit EU nekonkurenceschopnou.
Prezident Trump se při volební kampani vyjádřil, že ukrajinský tranzitní systém vlastní nebo má vlastnit bratr prezidenta Bidena. Americká blokace dokončení Severního proudu 2 tedy bude pokračovat. Z projektu se kvůli americkým sankcím stáhla klíčová švýcarská společnost Allseas Group. Právě její lodě pokládaly potrubí po dně moře na více než 1200 kilometrech, které od sebe dělí ruskou Usť-Lugu a německý Greifswald. Ministr dodal, že ruský plynárenský obr Gazprom nebude schopen projekt dokončit, neboť mu chybí potřebné technologie. To se ukázalo jako mylné.
Ruská loď Akademik Čerskij je také uzpůsobena k pokládání podmořského potrubí a do Baltského moře se již dostala. Úkol má jediný: pokračovat se stavbou plynovodu Severní proud 2. Nejdřív se dokončení zadrhlo kvůli povolovacímu řízení v Dánsku (to už je vyřešeno), a pak kvůli nedostatku lidí. Přitom k dokončení chybí podle odhadů Bloombergu jen asi 6 % trasy právě v dánských vodách nedaleko ostrova Bornholm. Dokončení Severního proudu 2 nyní závisí hlavně na rozhodnutí SRN a akcionářů plynovodu.
Že Rusové najdou cestu, jak projekt v hodnotě více než 7 miliard eur dokončit, věří akcionáři společnosti stojící za stavbou plynovodu. „Jak to vidím já, řešení najdou,“ nenechal se americkými sankcemi rozhodit šéf rakouské ropné firmy OMV Rainer Seele. Kromě jeho firmy a Gazpromu se v konsorciu zastřešujícím výstavbu sešly nizozemský Royal Dutch Shell, německé Uniper a Wintershall a francouzská Engie.
Stavba druhé větve plynovodu Severní proud budila vášně od první zmínky – a to hned z několika důvodů. Kvůli údajnému zvyšování závislosti na ruském plynu, což není pravda, protože Severní proud 2 má nahradit část tranzitní kapacity přes Ukrajinu a Polsko. Ukrajinský tranzitní systém je zastaralý, ztráty při přepravě činí několik miliard metrů krychlových za rok, je zajímavé, že tyto emise nikomu nevadí, proč? Trasa přes Severní proud 2 je kratší než přes Ukrajinu, tedy i nižší emise a náklady.
Problém je v tom, že Severní proud 2 může z trhu částečně vytlačit konkurenci, jde především o tranzitní poplatky, které vybírají Ukrajina a Polsko. Právě tyto státy budou muset při spuštění plynovodu seškrtat v rozpočtech příjmy z přepravy suroviny z východu na západ. Je zajímavé, že Polsko z politických důvodů nechce odebírat ruský plyn, ale tranzitovat ruský plyn přes Polsko dále na západ chce, a tím uvrhnout odběratelské státy do závislosti na Rusku? To politicky nevadí, Polsko by vlastně mělo protestovat proti tranzitu plynu přes svoje území?
Je také zvláštní, že Polsko chce sankcionovat Gazprom za to, že přeruší tranzit ruského plynu přes Polsko, čímž přijde Polsko o příjmy za tranzit plynu ve výši 150 mld. Kč. Logické by potom bylo, kdyby ČR žalovala Polsko za to, že díky blokaci dostavby Severního proudu 2 Česká republika přijde o příjmy za tranzit plynu přes Severní proud 2 a návazně ČR. Mělo by to být cca 200 mld. Kč, protože tranzitní kapacita přes ČR je větší. To ale v ČR na rozdíl od Polska nikoho nenapadne, hájit zájmy státu je v ČR velkou výjimkou.
Takřka dokončenému plynovodu Severní proud 2, kterým bude po dně Baltského moře proudit plyn z Ruska do Německa, v květnu 2020 odmítl německý energetický regulátor Bundesnetzagentur udělit výjimku z unijních pravidel. Evropské směrnice vyžadují, aby dodavatelská a provozovatelská struktura v případě produktovodů byla v zájmu zachování volné hospodářské soutěže oddělená, což v tomto případě podle regulátora není. To je z hlediska praxe při výstavbě několikatisícového potrubí naprosto nesmyslná výtka, protože toto oddělené vlastnictví způsobuje obrovské komplikace a snižuje bezpečnost dodávek plynu pro odběratele.
Podívejme se na ukrajinský tranzitní systém. Ten ukrajinská strana dlouhé roky neopravovala, a požadovala, aby narůstající ztráty plynu hradil dodavatel. Dále, díky prudkému nárůstu tranzitních poplatků také došlo až přerušení tranzitu ruského plynu do Evropy. Oddělené vlastnictví tranzitního systému žádný nárůst konkurence nepřinese, přinese ji naopak vybudování co nejvíce plynovodů do Evropy. List Frankfurter Allgemeine Zeitung napsal, že rozhodovat nyní budou pravděpodobně soudy.
Zdá se, že nejrozumnější řešení, které jsem propagoval v rok trvající diskusi i já, je dostavět Severní proud 2, čímž se zvýší bezpečnost dodávek plynu pro odběratele v EU, protože se zvýší celková kapacita pro dopravu ruského plynu do Evropy. Sníží se výrazně i ztráty plynu. Argument, že se díky Severnímu proudu 2 zvýší závislost EU na ruském plynu je mimo realitu, nikdo přece nenutí EU, aby ruský plyn odebírala, to je čistě rozhodnutí EU.
Objem importovaného ruského plynu bude kolísat v závislosti na cenách ruského plynu, spolehlivosti dodávek (ukrajinský systém bez Severního proudu 2 spolehlivý není, viz plynárenské krize). Zachovat ale cca třetinovou kapacitu ukrajinského tranzitního systému, a tu zrekonstruovat, je i v zájmu ČR, bude zvýšena bezpečnost dodávek plynu do ČR a měly by se snížit i ceny plynu v ČR.