Brexit způsobil, že pocit, že EU mluví „za Evropu“, je pryč. EU tak poprvé není zaměnitelná Evropou a je tu „další“ Evropa.
Velká Británie k 1. lednu letošního roku dokončila svůj odchod z Evropské unie, zatímco EU se ujistila, aby si nepříjemných následků Britové všimli. Odchod bude mít ekonomické důsledky pro Británii, ale těžko si představit, že by odchod druhé největší ekonomiky z EU neměl dopady pro EU samotnou, píše odborník na geopolitiku George Friedman. Přinejmenším je odchod Británie z EU otřesením mýtu o EU, který asocioval Evropu s EU – což ovšem nikdy nebyla pravda. V Evropě je dost zemí, které o členství neměly zájem, nebo z něj byly vyloučeny. Brexit způsobil, že pocit, že EU mluví „za Evropu“ je pryč. EU tak poprvé není zaměnitelná Evropou a je tu „další“ Evropa, a to Velká Británie, míní Friedman.
Vedle složitého hledání vztahu Británie a EU v době po referendu o odchodu z EU je zde jeden další problém: vymezení britského místa ve světě. V Evropě se nyní válčí jenom velmi málo. V letech 1945-1991 čelila Británie sovětské hrozbě, v letech 1914-1945 zase německé. Dnes je hrozba teoretická a vzdálená. Británie je členem NATO a patří k jedněm z mála evropských států s významnou vojenskou silou v tomto bloku (vedle USA).
Spojené státy byly spojenci Británie v celé řadě konfliktů, v první i druhé světové válce, ve studené válce, Pouštní bouři, v Iráku i v Afghánistánu. Pro země na evropském kontinentu, které mají zkušenost ničivých válek a jsou vystrašené ze studené války, je hlavním tématem ekonomika a prevence konfliktů. Británie je za Lamanšským průlivem, zatímco kontinentální Evropa ji sice do svých válek zatahovala, ale po tisíc let ji nedokázala napadnout. Britské dějiny podle Friedmana formuje nutnost zasahovat v Evropě kvůli její roztříštěnosti.
Problémem pro Británii je, že nedovede řídit vývoj Evropy. Na druhou stranu spojenectví Velké Británie a USA má hlubší kořeny, je součástí uskupení pěti států (Austrálie, Kanada, Nový Zéland), které se zavázaly sdílet svoje zpravodajské informace. Je to cenná, mimořádná spolupráce, která navazuje na spolupráci těchto zemí ve vojenské oblasti.
Kde je Velká Británie, ptá se dále článek. Odpovědi, které nabízí jsou následující: obchod je důležitý, ale severoamerické trhy jsou stejně velké jako EU. Členství Británie v NATO po boku USA udržuje zemi v Evropě, která je ale jinak vysoce nepředvídatelná a nestálá. Váhu Británii v Evropě dává právě NATO, míní Friedman. Na třetím místě je to zpravodajská spolupráce pěti zemí, čtyř z nich „potomků“ Británie, která se zaměřuje na prevenci války prostřednictvím zpravodajství.
Friedman míní, že skotská, irská a velšská otázka zůstane pravděpodobně pod kontrolou. Dále míní, že Velká Británie už není impériem. Nemůže žít s Evropou, ale musí se sladit s ostatními. Friedman znovu vyzdvihuje význam zpravodajské spolupráce pěti zemí, který je podle něj velmi volným spojenectvím. Nezavazuje k ničemu kromě sdílení zpravodajských informací. Těchto pět států může být ale silou, se kterou je nutné počítat. Jako logický další krok v posilování tohoto existujícího spojenectví vidí Friedman vytvoření společného trhu Velké Británie, USA, Austrálie, Nového Zélandu a Kanady.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.