Libanon na kolenou, chybí dokonce i mléko pro kojence

Ceny potravin se za poslední rok téměř ztrojnásobily, zatímco možnosti příjmu se drasticky zmenšily kvůli prudkému hospodářskému poklesu.

V Libanonu v důsledku bezprecedentní socio-ekonomické a politické krize za posledních 30 let postupuje přízrak dětské podvýživy.

„Nemůžeme dopustit, aby se děti staly oběťmi“ podvýživy, uvedla předsedkyně komise Inaya Izzeddinová, kterou citoval libanonský deník L’Orient-Le Jour. Po celé týdny byl v Libanonu na různých místech nedostatek sušeného mléka kvůli ekonomickému selhání. Čerstvé mléko je pro většinu rodin s nízkými příjmy považováno za luxus.

Libanonská lira, navázaná do roku 2019 na americký dolar fixním směnným kurzem, ztratila za 18 měsíců zhruba 90 % své hodnoty. V zemi, kde se dováží téměř vše (dokonce i česnek a cibule), způsobila devalvace místní měny strukturální potíže libanonským institucím  které zajišťují základní zboží.

Jak uvedl letos v únoru web Světového potravinového programu (World Food Programme – WFP), Libanon hostí největší počet syrských uprchlíků na obyvatele na světě. Minulý rok byl však jedním z nejtěžších, jaké kdy země viděla: lidé obvykle patřící ke střední třídě, kteří nepotřebují pomoc, se ocitli na hranici chudoby. Ceny potravin se za poslední rok téměř ztrojnásobily, zatímco možnosti příjmu se drasticky zmenšily kvůli prudkému hospodářskému poklesu.

Vysoce volatilní měna nadále podporuje inflaci. To závažně omezuje schopnost libanonských rodin uspokojovat základní potřeby. Průzkum Světové banky nedávno ukázal, že jedna z 5 libanonských rodin nemá dostatek jídla. (Interaktivní mapa, která monitoruje hlad ve světě je zde).

Nedávný průzkum WFP odhaduje, že 85 % rodin v zemi bylo donuceno k nákupu levnějších potravin se špatnou nutriční hodnotou. Polovina dotázaných rodin uvedla, že omezuje porce jídla poté, co téměř pětina populace zažila snížení platů.

Ještě před pandemií na začátku roku 2020 se zdálo, že Libanon směřuje k krachu. Jeho veřejný dluh k HDP byl třetí nejvyšší na světě, nezaměstnanost činila 25 %, a téměř třetina populace žila pod hranicí chudoby.

Zároveň se lidé stále více hněvali a byli frustrováni z toho, že vláda neposkytuje ani základní služby. Museli řešit každodenní výpadky proudu, nedostatek nezávadné pitné vody, omezení veřejné zdravotní péče a jedno z nejhorších připojení k internetu na světě.

Psali jsme:

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.