Srbský prezident obhajoval projekt Otevřený Balkán. „Je naše myšlenka a odpověď na naše problémy a nikdo nám to zvenčí nenabídl ani nenařídil”, píše se mimo jiné v článku Balkánských zápisků.
Jeden z nejstarších a nejčtenějších srbských deníků Politika (první nezávislé srbské noviny byly spojené s Českem – Jara Ribnikar roz. Hájková, tetička ministra Jiřího Dienstbiera se stala manželkou majitele a ředitele deníku Vladislava Ribnikara) publikoval text srbského prezidenta Aleksandra Vučiće. Prezident zmínil projekt „Open Balkan“. Podstatná část článku se ale věnuje výročí třiceti let od začátku války v bývalé Jugoslávii a průběhu tohoto období v Srbsku. Třicetileté období popsal těžko přeložitelnou složitou konstrukcí slov a vět jako periodu hledání. Zkuste se začíst do složitého textu plného náznaků.
Aleksandar Vučić v úvodu píše: „Srbsko se hledalo, kladlo odpor všemu, bojovalo proti všemu, co lze i nelze pochopit a nešlo tomu zabránit. Vyslyšeli jsme a řídili se nařízeními a povely lidí, kteří jen usilovali o to, aby region a Srbsko utopili v žabomyší křeči lživé naděje. Plazili jsme se před všemi, kteří měli na Balkáně za cíl jen svoji osobní kariéru. Západ se snažil na balkánských národech vybouřit, zvláště na Srbech, a to bez jakéhokoli smyslu a plánu, jak věci změnit, abychom o sobě mohli rozhodovat a stát se z outsiderů vítězi.“ Dále prezident popisuje cestu své země od devadesátých let, kdy nepochopila plně význam pádu Berlínské zdi a jen čekala, že vše spadne shůry a bez práce se stane bohatou zemí. Srbsko uvěřilo vlastním mýtům o své síle a ztratilo tak vše. V novém tisíciletí se země začala omlouvat i za to, že vůbec existuje, a pak přišly rány v podobě uznání Kosova, uzavírání továren a ztráty ekonomické prosperity.
„Dnes, když jsme zemi ekonomicky pozdvihli, národnostně se vzpřímili, je konečně čas racionálně a pragmaticky se kolem sebe rozhlédnout,“ píše dále v dlouhém textu srbský prezident. Aleksandar Vučić vysvětluje roli a budoucí cestu své země přes pochopení snah a úmyslů Evropské unie, neboť další vývoj Srbska nezáleží v dnešním globálním světě pouze na vůli Srbů. Popisuje to slovy: „Evropa si nás přeje jen do té míry, abychom nedělali problémy!“ Jde však podle Vučiće o Evropu, která je sama rozpolcená mezi svými problémy s ekologií, džihádisty a licoměrnou vládou práva (má tím na mysli unijní kritiku Polska). Stejně tak má EU podle něj problém s nevyjasněnou politikou vůči Balkánu a jiným nečlenům EU. Západní část Evropy uvažuje o Balkánu jako o místu konfliktů a tratolišti krve namísto toho, aby si uvědomila, že Churchill mluvil o „řekách krve“ plynoucí z bojů právě v západní Evropě, o čemž se mlčí. Vučić píše, že Balkán, o kterém se smýšlí jako o bratrovražedném regionu s miliony mrtvých, „našel však způsob, jak se posunout dopředu, jak vytvořit lepší budoucnost.“
Dále již srbský prezident prezentuje známou myšlenku dříve pojmenovanou „minischengen“ a nyní nazývanou „Open Balkan“. Jde o ekonomické uskupení bez hranic pro lidi, kapitál a služby, na čemž se již před dvěma lety domluvili Alexandar Vučić se severomakedonským předsedou vlády Zoranem Zaevem a albánským premiérem Edim Ramou. Účelem je, aby tyto tři země se svým modelem se co nejvíce přiblížily k EU a byly do unijního svazku přijaty. „Otevřený Balkán je naše myšlenka a odpověď na naše problémy a nikdo nám to zvenčí nenabídl ani nenařídil,“ píše Vučić a ke kritikům této myšlenky vzkazuje, že „Open Balkan“ uspěje právě proto, že je myšlenkou, která nepřišla z USA ani z EU. „Je to poprvé, kdy někdo na Balkáně udělal cosi pro celý region,“ uzavírá srbský prezident s tím, že „jde o historickou dohodu s očekáváním historických výsledků“.
Závěrem uveďme závažnou skutečnost, že projektu se neúčastní Kosovo. Jeho současný premiér Albin Kurti projekt napadl a tvrdí, že záměrem Srbů je otevřít dveře Rusku a Číně na Balkán. Podle Kurtiho je projekt pouze vstřícný vůči „autokracii, korupci, válečným zločincům, a to vše na rozdíl od vlády práva, evropských hodnot a demokracie.“ Kosovský premiér dodal, že se Srbskem není možné budovat společný trh, dokud se Srbsko nepřihlásí k zodpovědnosti za válečné zločiny.
Naproti tomu srbský prezident ve svém článku vyslovil překvapivě vstřícná slova vůči Albáncům: „V Srbsku zatím mnozí nechtějí pochopit, že se okolnosti mění, že politika je živým organismem. Mění se vztahy v regionu a nenávist (zejména vůči Albáncům) nic nepřinese. Naopak musíme být otevření a připravení ke spolupráci, abychom nepropásli šanci.“
Článek vydáváme ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.