Josef Buřič píše o tom, kdy bude možné, aby bylo pražské letiště přímo spojené s železnicí a proč je to důležité.
Už nějakou dobu visí na plotu nádraží Praha-Veleslavín přímo nad nástupištěm pro autobusy mířícími na ruzyňské letiště nápis Už brzy vlakem na letiště. Je to moc hezký slib. Bezpochyby z kategorie těch předvolebních. Tedy těch, na které se rychle zapomene, neboť jak praví lidová moudrost – slibem neurazíš.
Ono nikde není řečeno, co to znamená ono „brzy“. Je to v příštím roce, nebo za dva roky, nebo až za pět let anebo ještě déle? Z hlediska lidského života, může znamenat brzy skutečně už za deset let. Nemluvě už o historických měřítcích, kde desetiletí nehraje téměř žádnou roli.
Proč o tom hovořit? Stačí si zalistovat starými novinami či časopisy, abychom viděli, že železnice na pražské letiště se řeší již desetiletí a stále nic. Žádné řešení, jen mnoho nápadů a slibů.
Proč železnice na letiště? Důvod je celkem prozaický. Aby mohlo být pražské letiště považováno na letiště v kategorii těch nejlepších či v první třídě, mělo by mít (stejně jako všechna významná letiště) přímé spojení na železnici. Tedy pasažér přiletí do Prahy a dále pak může pokračovat železnicí do místa určení. Tak nějak se to myslí.
Ono se to u nás také ví, jen se neví, jak to udělat. A tak se objevují různé úvahy např. o tom, jak na letišti bude stavět onen vysněný vysokorychlostní vlak na lince Praha – Drážďany. To už ale dávno neplatí. Stejně by to bylo někdy po roce 2040. A to je docela brzy, ne?
Další nápad je z kategorie těch, které hledají jinou cestu. Jen nevědí, jak „protáhnout“ železniční trať přes hustě zastavěné město, když občané proti tomu protestují obávajíce se hluku. Tak se vymyslí hluboký tunel, který by podcházel velkou část města a umožňoval spojení až na pražské hlavní nádraží. Není to špatná myšlenka – alespoň, když to budu posuzovat z pohledu stavebníků, protože na tom se dá hodně vydělat. To bude za hodně miliard. Možná podobně jako nové brněnské hlavní nádraží za 50 mld. Cena z říše snů! A možná, že právě to je důvod jejího rozpracování. Ale i tady se budeme bavit o realizaci někdy po roce 2030.
A mohli bychom tak asi pokračovat. To hlavní, co bychom si z těchto úvah měli odnést, je ovšem něco jiného. Je to bohužel naprostá neschopnost se na nějakém řešení dohodnout. Je to především záležitost Ministerstva dopravy, které opravdu není schopno koncepční práce a také dnešní Správy železnic. A tak plynou roky a stále nic není na stole.
Další nápad se objevil nedávno, kdy jsme se (s velkou slávou) dozvěděli, že se pracuje na variantě, která by umožnila ze stávající trati na Kladno odklonit kolej přímo na letiště tunelem pod stávajícími ranvejemi. To není špatný nápad. Jen je to nápad, který už je dávno na stole.
Odborné veřejnosti je známo, že stejný projekt před časem představila firma Prague airport train. Podstatou je provozovat na této trati jakýsi shuttle pendlující mezi letištěm a nádražím Veleslavín, kde se dá přestoupit na metro a pokračovat dále do města. Tedy stejně jako dnes autobusy – jen s větší kapacitou, pohodlím a nízkoemisně. Dokonce k tomu získala i potřebný souhlas působení na životní prostředí tzv. EIA.
Má to jen jeden malý „zádrhel“. Zvolená trasa přechází přes pozemek, který vlastní státní organizace Správa železnic. K tomu, aby se tento projekt mohl realizovat, by tento pozemek musel být buď pronajat, nebo prodán investorovi. A k tomu se nikdo nemá.
A tak se čeká. Dnes se bude čekat na to, až se vytvoří příslušná projektová dokumentace, kterou si objedná státní firma Správa železnic. Nakonec proč by si někdo – projektový ústav – nemohl vydělat na novém projektu? Pak se bude čekat na schvalovací proces a to jsou další roky. Možná tam budou hrozit i nějaké právní spory, které bychom neměli podceňovat. Samotná výstavba nebude trvat dlouho, ale i při velkém optimismu nebude toto připojení na letiště hotové dříve než v období 2027 až 2030. A to je asi to „brzy“.
Samozřejmě, že nejjednodušší by bylo vzít tento stávající projekt a spojit se jakoukoli formou s tímto investorem a za dva roky začít stavět. Ale to bychom museli jinak uvažovat.
Kdybych to shrnul takovým lidovým úslovím. Řekl bych, že by tu mělo platit: přej a bude ti přáno. Tedy někdo přišel dříve a dokázal již něco udělat, tak proč to nepřevzít a navázat na jeho práci.
Železnice na letiště je zdánlivě malý problém. Jen se na něm docela dobře zrcadlí mnohé problémy naší současnosti. Raději nebudeme psát o tom, jak komplikované jsou v okolí letiště majetkové poměry (vlastnictví pozemků) a kdo všechno tam má nějaké zájmy, které chce se státem náležitě zpeněžit.
Stejně je tomu i s dopravou na letiště. Budeme investovat do nových autobusů resp. trolejbusů a k tomu investujeme do výstavby jejich trati. Nakonec bychom tímto řešením omezili i rozsáhlé taxislužby obsluhující letiště a také i hektarová parkoviště. Navíc v době pocovidové, která zásadně snížila turistické toky.
To vše by v případě přímé návaznosti linky metra na železniční shuttle na letiště doznalo nějaké změny.
Ovšem ten největší problém je teprve před námi a moc o něm zatím nechceme mluvit. Tím bude omezení letecké dopravy na krátké vzdálenosti, které EU v brzké době vyhlásí. Už probleskly zprávy, že Francie uvažuje o podstatném omezení a možná zrušení vnitrostátních leteckých linek. A my musíme očekávat, že se navrhne zastavit lety na krátké vzdálenosti z Prahy – do Vídně, Berlína, Mnichova atd.
Francie i Německo mají své TGV nebo ICE, kterými takové zrušení bohatě nahradí. My nemáme nic takového a dlouho – nejméně 15 let, pokud o tom budeme uvažovat jako dosud – mít nebudeme. Možná by právě urychlení stavby železnice na letiště, které se nabízí a není investičně náročné, mohlo být jedním z kroků, jak se k takové vizi přiblížit.