Pandemická situace na kontinentu se značně zhoršuje, zatím zde byla naočkována pouhá 2 % populace. Vakcíny chybějí a chybět budou…
Na začátku roku 2020, když se objevila pandemie nemoci Covid-19, byli lékařští odborníci překvapeni nízkou mírou infekce v Africe. Odpovědi se hledaly v demografii kontinentu (velmi mladá populace), ve zkušenostech s nemocí Ebola a dalšími epidemiemi nebo v časovém zpoždění při šíření viru. O situaci v Africe píše Themba Mzigwane na stránkách Other News.
Ještě v září 2020 expertka Rashida Ferrandová hodnotila situaci v Africe tak, že „je nepravděpodobné“, že by zde pandemie dosáhla stejného rozsahu jako v Evropě. Dnes jsou tato slova a hodnocení příliš optimistická. Pandemie se vzhledem k zaostávající vakcinaci stane brzy hlavně africkým problémem.
V Evropě i v USA nyní dochází k rychlému otevírání zdejších ekonomik navzdory obavám z mutace delta. Ve Spojených státech problémy pramení nikoliv z nedostatku vakcín, ale z váhavosti ohledně očkování.
Afrika zůstává v boji za zvládnutí pandemie pozadu. Kontinent v posledních sedmi týdnech zažíval kontinuální nárůst počtu nemocných o 250 tisíc denně. Afrika má dnes nejvyšší počet případů úmrtí na světě, počet mrtvých se za poslední měsíc zvýšil o 80 procent. Realita bude horší, protože testování je stále nedostatečné.
Virus ničí zdravotnictví i finanční sektor. Uzávěry jsou primární zbraň, na kterou africké vlády vsadily ve snaze virus zastavit, mají ale drastické dopady na živobytí místních lidí. Mutace delta vedla v rámci třetí vlny k uzavření většiny zemí kontinentu. Přitom až 80 % africké ekonomiky funguje neformálně, součástí je časté stěhování z jednoho místa na druhé, které nyní uzávěry znemožňují, což fatálně poškozuje možnosti lidí si vydělat.
V Africe jsou přeplněné nemocnice a lidé umírají. Například v Zimbabwe jsou podle ministerstva zdravotnictví nemocnice „zaplaveny“. V zemi je požadován souhlas zaměstnavatele u každého, kdo se odváží opustit své místo bydliště a okolí. Úleva nepřichází, ztrácíme naději, píše Mzigwane.
Lidé ve městech a cizí státní příslušníci (jako autor), kteří se stále víc posunují k okraji společnosti, jsou už uzávěrami a úzkostným čekáním na vakcíny unaveni, vakcína se pro ně stala ekvivalentem svobody. Jenže vakcinační úsilí v Africe je stále nedostatečné a velmi nahodilé. Autor píše o smrtelné kombinaci: akutní africká korupce, neschopnost lídrů a chamtivost západního světa ponechala Afriku s kapkou vakcín v obrovském oceánu potřeby.
Statisticky byla v Africe naočkována 2 % obyvatelstva (v Británii 58 % a v USA 50 %). Je už jasné, že skromný cíl Africké unie naočkovat v roce 2021 20% obyvatel není reálný. Jihoafrická republika, která je hospodářským gigantem kontinentu, naočkovala 6 % své populace. Zimbabwe, roky pustošené diktaturou a korupcí, také naočkovalo jen 6 % obyvatel, většinou čínskými darovanými vakcínami. Lidé každé ráno zoufale čekají před zdravotnickými zařízeními a doufají, že na ně dojde řada. Denně se zde očkuje 50 dávkami a někdy jsou lidé odmítnuti jenom proto, že chybí jehly.
Afrika, kontinent obdařený tolika bohatstvím, opět potřebuje pomoc zvenčí. Afričané zase nehledají pomoc u svých lídrů, ale u vzdálených národů. Zdá se ale, že kvůli sobectví západního světa budeme muset čekat nesnesitelně dlouho, píše autor.
Jaký však bude stav Afriky a afrického hospodářství, až se bohaté země budou cítit dostatečně bezpečně a začnou opravdu pomáhat?
Jedno je jisté, Covid-19 bude velmi brzy výhradně africkým problémem.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.