Během ozbrojených konfliktů a vojenských misí obecně dochází ke škodám na životním prostředí v důsledku použití zbraní.
Dnes navážeme na náš předchozí článek „Militarizace společnosti vede ke zhoršování životního prostředí“, další ukázkou ze zprávy Centra Delás s názvem „Militarism and Environmental Crisis“.
Podle sociologa životního prostředí Goulda je militarizace ekologicky nejničivějším lidským činem. Dopady vojenské činnosti na životní prostředí se projevují jak v době míru, tak v době války, neboť všechny fáze procesu militarizace společnosti vedou ke zhoršování životního prostředí.
Během ozbrojených konfliktů a vojenských misí obecně dochází ke škodám na životním prostředí v důsledku použití zbraní: zejména zbraně hromadného ničení – jaderné, chemické a biologické – znečišťují suchozemské a vodní ekosystémy. Vojenské mise spotřebovávají obrovské množství fosilních a jaderných paliv v letadlech, lodích a tancích. Války jsou také příčinou ztráty životního prostředí divokých zvířat a odlesňování. Kromě toho miny a nevybuchlá munice zanechávají půdu nevhodnou pro zemědělství a chov zvířat a představují trvalé nebezpečí pro civilní obyvatelstvo. Válečné trosky vnášejí do ekosystémů řadu chemických látek a dalších toxinů.
Spotřeba energie a dalších zdrojů na národních a mezinárodních vojenských základnách vypouští do atmosféry značné množství emisí CO2. Tyto vojenské základny zabírají půdu pro výcvik vojáků a jsou značně znečištěné používáním různých toxických látek pro údržbu vojenského arzenálu. Dalším zdrojem znečištění vody a půdy je vojenský výzkum a vývoj a s ním spojené testování zbraní, a to jak používáním paliv, tak toxickým odpadem, který při něm vzniká. Další toxiny se do životního prostředí dostávají při výrobě, skladování, přepravě a likvidaci biologických a chemických zbraní.
Na základě údajů z USA za období 1984-2015 výsledky potvrzují, že hlavní příčinou emisí oxidu uhličitého a spotřeby biopaliv je hospodářský růst a militarizace.
Vojenský průmysl
Vojenským průmyslem se rozumí společnosti, které zcela nebo zčásti vyrábějí zbraně a jejich součásti, jakož i související služby, jako je komunikace, letecké systémy nebo údržba vojenského vybavení.
Má významné nepřímé dopady na životní prostředí, od těžby surovin pro výrobu zbraní, přes znečištění z průmyslových činností v dodavatelských řetězcích až po konečnou montáž nového vojenského vybavení. Obchod se zbraněmi (vývoz i dovoz) má dopad na životní prostředí také kvůli spotřebě energie potřebné k přepravě zbraní a znečištění, které s tím souvisí.
Finanční instituce umožňují existenci vojensko-průmyslového komplexu
Finanční instituce jsou rovněž zapojeny do vojenského obchodního cyklu a poskytují veškeré finanční služby nezbytné pro jeho hladké fungování.
Finanční instituce mají dopady na životní prostředí, stejně jako další fáze vojenského obchodního cyklu, neboť spolu s nadnárodními těžebními společnostmi a vojensko-průmyslovým komplexem tvoří globální trojúhelník moci – síť vysoce vzájemně závislých organizací a jednotlivců, jejichž fungování souvisí se změnou klimatu.
Jinými slovy, finanční instituce mají nepřímý dopad na životní prostředí, protože těžební společnosti a vojensko-průmyslový komplex jsou na jejich službách závislé takovým způsobem, že by bez nich nemohly přežít.
Psali jsme:
- Toxické dědictví druhé světové války
- Evropský obchod se smrtí: chemické zbraně
- „Agent Orange“ stále rozsévá smrt
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.