Rozšiřování NATO na východ hraje v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou ústřední roli. Podle vůle Ruska by NATO mělo oficiálně odvolat pozvání Ukrajiny a Gruzie ke vstupu.

Podle ruských představ Západ v roce 1990 slíbil Sovětskému svazu, že se po sjednocení Německa NATO nebude rozšiřovat. Podle zpráv z médií již historici tento výklad vyvrátili jako legendu, jak informovaly například Süddeutsche Zeitung a Die Zeit. Rusko však na tomto výkladu trvá dodnes.

Jak ukazuje graf webu Statista založený na datech NATO, expanze na východ probíhala v několika vlnách. Dne 12. března 1999 vstoupily do NATO Polsko, Česká republika a Maďarsko. Dne 29. března 2004 následovalo Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Dne 1. dubna 2009 bylo oficiálně dokončeno přistoupení Albánie a Chorvatska. V roce 2017 následovala Černá Hora a v roce 2020 Severní Makedonie. Aktuálními kandidáty na přistoupení jsou Bosna a Hercegovina, Gruzie a, jak již bylo zmíněno, Ukrajina.

USA nedávno uvedly do pohotovosti 8 500 vojáků pro případné nasazení na Ukrajině, kde narůstá strach z nového velkého konfliktu v Evropě. Zvýšené bezpečnostní obavy vyvolává Rusko, které podél hranic svého západního souseda umístilo až 100 000 vojáků – to vede ke starostem, že země provede invazi, což Rusko popírá.

Rusko nadále považuje Ukrajinu za důležitou součást své sféry vlivu. Podobně jako Bělorusko má Ukrajina pro Rusko geopolitický význam jako nárazníkový stát vůči Západu, ale považuje ji také za významného kulturního a historického spojence.

Prohlášení Ukrajiny týkající se NATO pochází již z roku 2008 a neočekává se, že by v nejbližší době došlo k jeho realizaci, ale širší kontext rozšiřování smlouvy na východ je Putinovi trnem v oku již dlouhou dobu.

Byl Sovětský svaz zrazen Západem? Archivy vydaly svědectví

V prosinci 2021 publikovaly noviny Süddeutsche Zeitung článek, ve kterém se uvádí: „Podle ruské interpretace existoval slib sovětského vůdce Michaila Gorbačova, že se NATO nebude rozšiřovat. Tento narativ se vryl do myslí ruského vedení. Toto tvrzení však není správné, historicky prokazatelné závazky a dohody jsou mnohem složitější a debata o evropské bezpečnostní architektuře pokračovala ještě dlouho po roce sjednocení Německa.“

K vyjasnění událostí mělo přispět „otevření archivů vlád Helmuta Kohla, George Bushe a Billa Clintona. Byly zveřejněny soukromé záznamy a dopisy zahraničněpolitických činitelů, jako byli Hans-Dietrich Genscher, Eduard Ševardnadze nebo James Baker. Dokonce i poslední sovětský vůdce, generální tajemník Michail Gorbačov, se rozhodl – podnícen Kohlovým příkladem – zveřejnit své dokumenty.“

Historičce Mary E. Sarotteové se tak podařilo „zrekonstruovat významné dny mezi 6. a 25. únorem 1990, kdy Gorbačov souhlasil se sjednocením Německa. Tomuto tématu se věnuje její kniha z roku 2021 „Not One Inch: America, Russia, and the Making of Post-Cold War Stalemate“ (Ani o píď: Amerika, Rusko a vznik patové situace po skončení studené války).“

Mýtus falešného slibu

Na to, co bylo či nebylo slíbeno po pádu železné opony, se zaměřil novinář Michael Thumann ve svém článku „Der Mythos vom falschen Versprechen“ pro Die Zeit. V příspěvku z 21. ledna 2022 Thumann napsal: „Gorbačov mohl s Američany vyjednat písemný příslib nerozšiřování NATO výměnou za sjednocení Německa. Neudělal to. Ale potom je člověk vždycky moudřejší. Pro ruské kritiky Gorbačova byl konec Sovětského svazu a Varšavské smlouvy v roce 1991 v letech 1989/90 nepředvídatelný. Sám Gorbačov v roce 2014 uvedl, že nedostal žádný příslib nerozšiřování NATO. Řekl, že to byl mýtus, že byl podveden.“

Ani o píď

Vraťme se ještě ke knize Mary E. Sarotteové. Jak uvádí anotace, autorka v ní poodhaluje oponu americko-ruských vztahů v kritických letech mezi pádem Berlínské zdi a Putinovým nástupem k moci, odhaluje hořké střety o NATO za fasádou přátelství a dochází ke střízlivému závěru: ke škodám nemuselo dojít. V této hluboce prozkoumané a přesvědčivě napsané knize Sarotteová ukazuje, co se pokazilo.

Na základě více než stovky rozhovorů a tajných záznamů o kontaktech mezi Bílým domem a Kremlem kniha ukazuje, jak Spojené státy v 90. letech úspěšně překonaly odpor Ruska a rozšířily NATO. Odhaluje však také, jak tvrdá taktika Washingtonu proměnila období mezi studenou válkou a současností a podkopala to, co se mohlo stát trvalým partnerstvím.

Vladimir Putin tvrdí, že Washington zradil slib, že se NATO nepohne „ani o píď“ na východ, a ospravedlňuje obnovení konfrontace jako nezbytnou odpověď na nelegitimní „rozmístění vojenské infrastruktury na našich hranicích“.  Spojené státy však trvají na tom, že prezident George Bush ani žádný jiný vůdce takový slib nedal.

Online seminář s názvem „Not One Inch: America, Russia, and the Making of Post-Cold War Stalemate“, který se uskutečnil v prosinci 2021, můžete zhlédnout na YouTube zde. Semináře se zúčastnili: Eric Arnesen, Mary E. Sarotteová, Christian Ostermann, Serhij Plokhij, Heidi Tworeková a Jennifer Siegelová.

Rozšiřování NATO na východ: barevně jsou odlišeny období vstupu jednotlivých zemí. Žlutě jsou zobrazeny země, které o členství v usilují. Zdroj: Statista.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.