Olaf Scholz: „Je naší zatracenou povinností zasazovat se o mír“

VSa Zprávy

Německý kancléř Olaf Scholz zavítal do Moskvy, aby jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o snížení napětí na rusko-ukrajinské hranici.

Dva muži u dlouhého stolu

Olaf Scholz, stejně jako nedávno francouzský prezident Emmanuel Macron, sedí u dlouhého stolu. Mezi německým kancléřem a ruským prezidentem má být šest metrů. Novináři si každopádně okamžitě začali dělat legraci, když viděli první záběry Putina a Scholze tak daleko od sebe. „Ale protože je Olaf Scholz známý svým hlasitým hlasem a jasnými odpověďmi, nebude to u stolu problém,“ vtipkoval Paul Ronzheimer z deníku Bild. Ostatně Scholzova předchůdkyně Angela Merkelová už jednou u tohoto stolu s Putinem seděla. Tehdy však byl zasedací pořádek jiný a delegace seděly mnohem blíže u sebe.

Jelikož oba evropští politici odmítli test PCR provedený ruskými lékaři, nesměli se dostat do bezprostřední blízkosti Vladimira Putina. 69letý prezident se obává nákazy koronavirem. Scholz zase odmítl vyšetření ruským lékařem, stejně jako předtím Macron. Zřejmě se obávali, že materiál DNA z nich zůstane v Rusku a nebude zničen ihned po testu na koronavirus.

Tolik úvodem, ale pojďme se podívat, co ze setkání vzešlo.

Ochota k dialogu

Kancléř Scholz a ruský prezident Putin vyjádřili důvěru v diplomatické řešení. Skutečnost, že Rusko začalo stahovat jednotlivé vojáky od hranic s Ukrajinou, je „dobrým znamením“, řekl Scholz. Oba státníci pak na společné tiskové konferenci vyjádřili ochotu vést dialog. „Je naléhavě zapotřebí deeskalace,“ řekl Scholz v souvislosti s ukrajinskou krizí. Dodal, že diplomatické možnosti nejsou zdaleka vyčerpány. „Jakkoli se současná situace zdá být obtížná a vážná, odmítám ji označit za beznadějnou.“

Všem Evropanům a NATO je jasné, že udržitelné bezpečnosti nelze dosáhnout proti Rusku, ale pouze s ním, řekl Scholz. „Je naší zatracenou povinností a úkolem jako hlav států a vlád zabránit válečné eskalaci v Evropě.“

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v této souvislosti ovšem uvedl, že „jsme zatím žádnou deeskalaci na místě neviděli, žádné známky snížení ruské vojenské přítomnosti na hranicích Ukrajiny. Budeme však nadále sledovat, co Rusko dělá.“

Západ odmítl ruské požadavky

Vladimir Putin znovu vyjádřil politování nad tím, že Západ odmítl jeho hlavní požadavky, a litoval, že na ně „bohužel nedostal konstruktivní odpověď“. Mezi tyto požadavky patří ukončení politiky rozšiřování Aliance, závazek nerozmisťovat útočné zbraně v blízkosti ruského území a stažení infrastruktury NATO na hranice z roku 1997, než organizace přijala bývalé členy sovětského bloku. Ruský prezident zdůraznil, že se těchto požadavků nevzdává a že budou součástí „komplexu“ rusko-západních jednání. „Chceme (válku), nebo ne? Samozřejmě, že ne. Proto jsme předložili naše návrhy na vyjednávací proces,“ řekl. Vladimir Putin rovněž potvrdil „částečné stažení armády“ od hranic s Ukrajinou, ale odmítl to komentovat. Řekl také, že nemůže „zavírat oči před způsobem, jakým Spojené státy a NATO řeší princip nedělitelnosti bezpečnosti“, protože podle Moskvy se Západ snaží posílit svou vlastní bezpečnost na úkor ruské.

Putin: Nord Stream 2 není politický projekt

Na tiskové konferenci Putin všechny překvapil prohlášením, že Němci mohou poděkovat exkancléři Gerhardu Schröderovi. Putin hovořil o Schröderově roli v projektech plynovodů Nord Stream a Nord Stream 2. Bez plynovodu by podle Putina němečtí občané platili za plyn a ropu třikrát až čtyřikrát více. Schröder, který je považován za Putinova dlouholetého přítele, stojí v čele dozorčí rady ruské státní energetické společnosti Rosněfť.

Bývalý kancléř nedávno vyvolal rozruch a hněv ve vlastní straně svými výroky o ukrajinské krizi: Schröder například kritizoval ukrajinské požadavky na dodávky zbraní jako „chrastění šavlí“. Scholz později upřesnil, že Schröder nemluvil za spolkovou vládu.

Na rozdíl od schůzky s americkým prezidentem Joem Bidenem Scholz v Moskvě zmínil i jméno kontroverzního plynovodu v Baltském moři, nikoli však jméno Putinem vychvalovaného exkancléře. „Pokud jde o Nord Stream 2, nechci se dále vyjadřovat k aktivitám bývalého politika v soukromém sektoru,“ odpověděl Scholz na Putinovy pochvalné komentáře o Schröderově roli v souvislosti s plynovodem.

Putin podpořil zprovoznění plynovodu Nord Stream 2 v Baltském moři s tím, že tento infrastrukturní projekt posílí energetickou bezpečnost v Evropě. Jedná se o čistě ekonomický a ekologický projekt bez „politického zabarvení“, zdůraznil. Putin zároveň vyjádřil ochotu využívat Ukrajinu jako tranzitní zemi pro dodávky plynu do Evropy i po roce 2024 – pokud to bude Západ potřebovat.

Dobré hospodářské vztahy mezi Ruskem a Německem

Putin jako obvykle poukázal na údajně dobré hospodářské vztahy mezi Ruskem a Německem, „zejména v oblasti energetiky“. Rusko dodává do Německa energii „bez poruch“ již mnoho desetiletí. Scholz před několika týdny o Putinovi hovořil se svou předchůdkyní Angelou Merkelovou, která koneckonců Putina po četných setkáních v posledních téměř dvaceti letech zná obzvlášť dobře, přinejmenším lépe než většina ostatních západních politiků. Scholz nepředpokládá, že by Putin po jednání ustoupil a okamžitě stáhl své ozbrojené síly od ukrajinských hranic.

 

Psali jsme:

Ilustrační foto: Kremlin.ru, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.