Jaromír Janda komentuje energetickou politiku vlády: Proč je „sociální tarif“, který zároveň bere to, co dává, k ničemu?
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na své tiskové konferenci dne 16. května mimo jiné představil plán na naplnění zásobníků s plynem před nadcházející zimou a především vznik státního obchodníka s energiemi a sociální tarif, který má lidem pomoci s vysokými cenami energií. Vystoupení pana ministra by se dalo rozdělit do tří částí a to nejlepší ohledně sociálního energetického tarifu si necháme nakonec.
Za prvé pan ministr uvedl, že za veškeré potíže může bývalá vláda a premiér Andrej Babiš. Vládní pětikoalice tak pokračuje v předvolebním boji se svým jediným tématem tedy „Antibabiš“ a jak se zdá ani po volbách na nic lepšího nepřišla. Nebudeme se na tomto místě vlády Andreje Babiše zastávat, jistě mohla řadu věcí udělat lépe a právě v energetice jsme dnes mohli být mnohem dále, například v přípravě výstavby nových jaderných zdrojů, ale o tom na jiném místě.
Druhým bodem z vystoupení pana ministra průmyslu a obchodu bylo dění na Ukrajině a z toho plynoucí dopady do oblasti energetiky s tím, že Rusko vede již dlouhodobě hybridní a energetickou válku proti Evropě. Součástí vyjádření bylo uvedení skutečnosti, že Ruská společnost Gazprom, která měla pronajaté zásobníky na plyn napříč celou Evropou, je nedostatečně naplnila a tím způsobila nedostatek plynu a růst cen. Pokud se nepletu, větší či menší naplněnost zásobníků na plyn nijak neovlivňuje možnost nákupu na burze nebo uzavření přímých dlouhodobých smluv na dodávky plynu za výrazně nižší a tedy přijatelné ceny podobně jako má např. Maďarsko. Zásobníky a jejich naplněnost je důležitá pro vykrytí možných výpadků, tedy jako rezerva, a je na místě otázka, kdo zásobníky na plyn pronajal a za jakých podmínek. A neměly by být zásobníky na plyn pro svůj strategický význam plně pod kontrolu jednotlivých národních států na jejichž území jsou umístěny jako součást zajištění energetické bezpečnosti?
Společnost Gazprom se bude bezpochyby starat o své zájmy a my (resp. naše vláda) bychom měli dělat totéž! Starat se o energetickou bezpečnost pro naše firmy a domácnosti a zásobníky plynu na našem území nepronajímat Gazpromu ani nikomu jinému a tak nás nevystavovat riziku, které pan ministr popsal. Jinak, abychom byli k panu ministrovi spravedliví, zajištění naplnění zásobníků na dostatečnou úroveň, je v současné situaci zcela namístě, ale řešení dopadů vysokých cen, resp. jejich snížení na přijatelnou úroveň, je třeba hledat jinde – viz příklad Maďarska a uzavření přímých dlouhodobých smluv na dodávky plynu za výrazně nižší a tedy přijatelné ceny.
Posledním třetím a nejlepším bodem z vystoupení pana ministra je návrh vzniku státního obchodníka s energiemi a sociální tarif, který má lidem pomoci s vysokými cenami energií. Předně je zarážející, že využití sociálního tarifu se předpokládá nejen pro nízkopříjmové domácnosti, ale i pro střední třídu. Z toho vyplývá, že střední třída v důsledku rostoucích cen (v tomto případě energií) přestává být třídou střední a dostává se do skupiny nízkopříjmových, když nebude schopná pokrýt základní potřeby, mezi které dostatek energie pro domácnost bezpochyby patří. A dále je otázka, zda by (vzhledem k rozsahu domácností, jichž se má sociální tarif týkat) nebylo lepší a jednodušší plošné opatření. V každém případě skutečné řešení problému s vysokými cenami energií, a v tomto případě cen elektrické energie, není v zavedení sociálního tarifu, ale dosažení stavu, kdy cena energie na trhu bude ekonomicky únosná pro naše firmy a domácnosti a bude odpovídat nákladům na výrobu s rozumným ziskem.
V případě ČR lze takové situace dosáhnou jednoduchým opatřením, které jsme již popisovali a doporučuje řada odborníků z energetiky. Tedy vzhledem k našim přebytkům ve výrobě elektrické energie vyvážet až teprve přebytky a primárně zajistit naše zdroje a elektrickou energii za rozumných podmínek pro naše firmy a domácnosti a nikoli zavádět zvláštní sociální tarif pro nízkopříjmové domácnosti a celou střední třídu. Ono v úvodu slibované kouzlo pana ministra Síkeli totiž spočívá v tom, že zavedením sociálního tarifu a státního obchodníka ve finále stát lidem zas tak moc nepomáhá: co jim sleví na ceně tarifu, to lidé a firmy zaplatí prostřednictvím onoho státního obchodníka dodavatelům energií (resp. energetickým společnostem) ze státní kasy a to není nic jiného než vybrané peníze zase od lidí a firem na daních a dalších poplatcích, případně vypůjčení si a tedy další růst státního dluhu. Je to z kapsy do kapsy – co domácnosti nezaplatí v tarifu, to doplatí oklikou z jejich daní stát a to podstatné, tedy zisky energetických firem, zůstane nedotčené. Navíc ti, kdo budou schopni platit normální běžný tarif (a nevím, proč mají mít jinou cenu a být znevýhodňováni) budou prostřednictvím státu a jeho státního obchodníka a sociálního tarifu ještě navíc dotovat nízkopříjmové a celou střední třídu, jen aby zisky energetických společností a prodej na burze v Lipsku za vysoké ceny mohl pokračovat dál!
Jako návod pro další kroky vlády lze výše uvedené krátce shrnout. Zapomeňte na „Antibabiš“ – to ničemu nepomůže. Zásobníky na plyn by měly být plně pod kontrolou státu a měla by být udržována jejich naplněnost na dostatečné úrovni jako součást strategických rezerv. A především nezavádět pro řešení vysokých cen energií mechanismy jako prezentovaný sociální tarif, který ve finále dá lidem do jedné kapsy to, co jim z jiné kapsy vzal, jen aby zisky energetických společností zůstaly zachovány. Je zvláštní, aby většinově státem vlastněná společnost vykazovala vysoký růst zisků v době, kdy ceny energií ničí naše firmy a domácnosti a stát zavádí sociální tarif nejen pro nizkopříjmové, ale i pro střední třídu. Řešení, jak bylo již napsáno, spočívá v uplatňování na energetické burze jen té části vyrobené elektrické energie, kterou vyrobíme a sami nespotřebujeme. Využít naše zdroje bychom měli především pro naše firmy a naše domácnosti tak, aby cena byla odpovídající nákladům a rozumné míře zisku a neohrožovala naše domácnosti, naše firmy a potažmo jejich zaměstnance.
(MPO Jozef Síkela: Plán energetické bezpečnosti pro příští zimu – prezentace).
Od Jaromíra Jandy si můžete také přečíst: