Na prahu nové studené války se Rusko soustředí na Ukrajinu, zatímco USA konají.
Ruští spojenci ve střední Asii se zřejmě pomalu začínají odpoutávat od Kremlu, míní Nikola Mikovic pro noviny Asia Times. Rusko se zabývá svou “zvláštní vojenskou operací” na Ukrajině, takže středoasijský prostor uvolňuje dalším regionálním i globálním hráčům.
Zejména Spojené státy zde rozvíjejí novou strategii, jejímž cílem je „propagovat americké hodnoty a poskytnout protiváhu“ státům na podbřišku Ruska.
Rusko naopak, podle předsedkyně Rady federace Valentiny Matvijenko, region „nepovažovalo a nepovažuje za prostor pro geopolitickou konfrontaci“. Vyjádřila se v tomto smyslu 12. května na Meziparlamentním fóru středoasijských zemí a Ruské federace: „Rusko tradičně respektuje právo států regionu na suverénní rozvoj a vítá trendy směřující k posilování vnitroregionální integrace.“
Washington „zavětřil příležitost“ a snaží se upevnit pozice. Tádžikistánu poskytne 60 milionů dolarů na zajištění bezpečnosti, již dříve mu dodal osm nákladních vozů IVECO, pneumatiky a náhradní díly v hodnotě 2,3 milionu dolarů, plánuje vybudovat hraniční přechod do Afghánistánu a na jeho hranici základnu pro 900 vojáků s rodinami.
Tádžikistán, člen Ruskem vedené Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB), je na Moskvě ekonomicky závislý. V Rusku pracuje kolem 1 milionu občanů Tádžikistánu a remitence zásadně pohánějí ekonomiku jejich domovské země.
Rusko na situaci nereaguje, nesnaží se nový vývoj ovlivnit a Tádžikistánu vojenskou spolupráci s USA nezakazuje. Spojené státy by podobné ohrožení svých zájmů nikdy nepřipustily. Jedinou výjimkou je jejich spojenec Turecko, které v roce 2019 koupilo ruský protiraketový systém S-400. Turecká politika nicméně zapadá do nového strategického plánu USA poskytnout zemím regionu „protiváhu k vlivu regionálních sousedů“, konkrétně Ruska a Číny.
Turecko vojenskou spolupráci v této oblasti aktivně rozšiřuje. Kyrgyzstánu prodalo bezpilotní letouny Bayraktar TB2, hodlá je dodat i do Tádžikistánu, s Kazachstánem podepsalo dohodu o společné výrobě dronů Anka. Začíná tak měnit bezpečnostní situaci v oblasti, která po rozpadu SSSR spadá pod vliv Moskvy.
Proslýchá se, že Kazachstán (ačkoliv to popírá) hodlá opustit Moskvou založenou (2015) Eurasijskou ekonomickou unii. Třetina členů jeho parlamentu nedávno podpořila změnu role ruštiny v ústavě ve prospěch kazaštiny. V Kyrgyzstánu jsou lidé pokutováni za použití symbolu „Z“. Žádný ze středoasijských spojenců Ruska oficiálně nepodpořil (ani neodsoudil) akce na Ukrajině, během hlasování Valného shromáždění OSN se Tádžikistán a Kyrgyzstán zdržely hlasování.
Rusko své spojence zatím nenutí, aby vyjádřili souhlas s invazí na Ukrajinu (ukázal to i nedávný summit ODKB-Organizace Dohody o kolektivní bezpečnosti – pozn. red.). Středoasijské národy se nyní pokoušejí pečlivě vyvážit historické spojenectví s Kremlem s rostoucím vlivem dalších zahraničních aktérů včetně USA. V polovině května Rusko o těchto otázkách se svými spojenci diskutovalo na proběhlém summitu OSKB v Moskvě (mj. připomněl 30. výročí podpisu Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a 20. výročí existence organizace s pozorovatelským statusem při Valném shromáždění OSN). Vyjasní se zřejmě, zda Kreml radikálně změní strategii a začne na spojence tlačit, aby otevřeně podpořili akce na Ukrajině.
Bez výrazného a rychlého posunu ve své zahraniční, domácí a obranné politice Rusko riskuje nejen zdrcující porážku na Ukrajině, ale také ztrátu vlivu v zatím spřátelené Střední Asii.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.