V září 2020 se Čína zavázala, že do roku 2030 dosáhne maximálních emisí oxidu uhličitého (CO2) a do roku 2060 dosáhne „uhlíkové neutrality“. Jak se zdá, nebude to jen za pomoci větru a slunce, ale i jaderné energie.

Čínský apetit po energiích je obrovský. Země spotřebovává 26 % světových dodávek energie. Energetická spotřeba této země se od roku 2000 více než ztrojnásobila – to pomohlo k pozoruhodnému růstu, ale mělo to svoji cenu: z Číny se stal největší producent emisí CO2. To by se ovšem v následujících dekádách mělo změnit…

Čína má velké ambice v boji proti změně klimatu, tj. dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060. Klíčem k dosažení tohoto cíle je dekarbonizace jejího energetického systému. V roce 2020 tvořily emise oxidu uhličitého z výroby spotřebovávané energie v Číně 87 % celkových emisí. Ve stejném roce se nefosilní energie v Číně podílela na celkové spotřebě energie pouze 15,9 %. Podle nejnovější vládní politiky se tento podíl v roce 2060 zvýší na více než 80 %. Předpokládá se, že dominantním zdrojem elektřiny se stane obnovitelná energie, především větrná a solární, uvádí studie „Assessment of wind and photovoltaic power potential in China“.

Za posledních deset let se náklady na větrnou a fotovoltaickou energii na pevnině v Číně snížily o 30 %, resp. 75 %. V roce 2021 může větrná a fotovoltaická energie na pevnině v Číně dosáhnout parity sítě bez dotací. Rychlý pokles nákladů na větrnou energii a fotovoltaické technologie položil pevný základ pro energetický přechod. V budoucnu budou technické náklady větrné a fotovoltaické energie pravděpodobně nadále klesat.

Ve výše zmíněné studii se zkoumá, zda má Čína dostatečný potenciál větrné a solární energie vzhledem k tomu, že dekarbonizace jejího energetického systému bude klíčová pro splnění klimatických cílů, uvedl web Carbon Brief.

Na konci roku 2020 činil instalovaný výkon větrné a solární energie v Číně 280 GW, resp. 250 GW. Na summitu OSN o klimatických ambicích v prosinci 2020 navrhl prezident Si Ťin-pching, aby se celkový instalovaný výkon obou obnovitelných zdrojů v Číně do roku 2030 více než zdvojnásobil na více než 1 200 GW. Podle některých čínských výzkumných institucí bude muset instalovaný výkon větrné a solární energie dosáhnout 6 000 GW, tedy více než desetinásobku současného instalovaného výkonu, aby bylo dosaženo uhlíkové neutrality.

Tvůrci studie vyhodnotili potenciál větrné a solární energie v Číně na přibližně 56 550 GW, což je skoro devítinásobek úrovně potřebné pro uhlíkovou neutralitu, k tomuto závěru došli na základě klimatických údajů s vysokým rozlišením. To umožnilo zpřesnit teoretický potenciál – založený pouze na rychlosti větru nebo slunečním záření – na realistický technický potenciál, který vylučuje chráněné nebo městské oblasti a také lokality, kde by větrná nebo solární zařízení pravděpodobně nepřinesla ekonomickou návratnost. Geografické rozložení tohoto potenciálu je znázorněno na obrázku zde, kde jsou vysoké rychlosti větru (vlevo) a vysoké hodnoty slunečního záření (vpravo) označeny oranžově a červeně.

Technický potenciál větrné energie na pevnině v Číně činí přibližně 8 690 GW, přičemž potenciál větrné energie v podstatě kopíruje dostupné zdroje (měřeno ve výšce 100 m) podle klimatických údajů. Technický potenciál větrné energie na pevnině v severovýchodní, severozápadní a severní Číně (severní regiony) představuje 69 % celkového potenciálu. Na střední, východní a jižní Čínu (středo-jihovýchodní regiony) připadá zbývajících 31 %.

Technický potenciál zdrojů větrné energie na moři v hloubce 100 m v Číně činí přibližně 2 250 GW.

Technický potenciál centralizované fotovoltaické energie v Číně činí přibližně 41 880 GW, přičemž potenciál opět kopíruje prostorovou strukturu vybavenosti solárními zdroji. Na severní regiony připadá 91 % celkového potenciálu. Zbývajících 9 % připadá na centralizovanou fotovoltaiku ve střední a jihovýchodní Číně.

Slunce, vítr… a jádro jako stabilizátor

Jak vyplývá z reportáže agentury Bloomberg, aby mohla Čína uskutečnit svoji cestu k „uhlíkové neutralitě“, vedení země usoudilo, že těchto cílů nedosáhne bez stabilního zdroje čisté energie. Tato idea vychází z toho, že jste schopní generovat čistou elektřinu, kdy chcete a není nutno se tak spoléhat na to, zda svítí slunce nebo fouká vítr. Jaderná elektřina tyto podmínky splňuje.

Čína plánuje postavit 150 nových reaktorů v příštích 15 letech. To je více, než bylo postaveno na celém světe za uplynulých 35 let.

Jaderná energetika se všeobecně potýká s obrovskými počátečními náklady na výstavbu nových reaktorů, ovšem v Číně jsou dobří v tom, jak umí stavět i obrovskou infrastrukturu rychle. Po dekádách zaměřených na mosty, mrakodrapy a vysokorychlostní tratě, jde toto čínské know-how i do výstavby jaderných elektráren.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.