Peter Krapp se ve svém příspěvku pro The Conversation podíval na to, do jaké míry jsou američtí občané sledováni a jak tomu mnohdy sami napomáhají používáním různých aplikací.

Spojené státy mají největší počet sledovacích kamer na osobu na světě. Kamery jsou všudypřítomné v ulicích měst a v hotelech, restauracích, nákupních centrech a kancelářích. Používají se také při kontrole cestujících pro Úřad pro bezpečnost dopravy. A pak jsou tu chytré zvonky a další domácí bezpečnostní kamery.

Většina Američanů má povědomí o kamerovém sledování veřejných prostor. Stejně tak většina lidí ví o online sledování – a chce, aby s tím Kongres něco udělal. Jako výzkumník, který se zabývá digitální kulturou a tajnou komunikací, se však domnívám, že pro pochopení toho, jak všudypřítomné je sledování, je důležité uvědomit si, jak fyzické a digitální sledování funguje společně.

Databáze mohou korelovat údaje o poloze z chytrých telefonů, rostoucího počtu soukromých kamer, čteček registračních značek na policejních vozech a zpoplatněných silnicích a technologie rozpoznávání obličejů, takže pokud chtějí orgány činné v trestním řízení sledovat, kde jste a kde jste byli, mohou to udělat. K použití zařízení pro prohledávání mobilních telefonů potřebují povolení k prohlídce: pokud mají soudní příkaz, mohou po připojení vašeho zařízení k forenznímu nástroji pro mobilní zařízení získat a analyzovat všechna vaše data.

Tento druh dat však sledují i soukromí zprostředkovatelé dat a pomáhají sledovat občany – bez soudního příkazu. Existuje rozsáhlý trh s osobními údaji, které jsou shromažďovány z informací, které lidé dobrovolně poskytnou, z informací, které lidé nevědomky poskytnou – například prostřednictvím mobilních aplikací – a z informací, které jsou odcizeny při úniku dat. Mezi zákazníky těchto z velké části neregulovaných údajů patří federální, státní a místní orgány činné v trestním řízení.

Jak jste sledováni

Kromě kamer či čtečky registračních značek, jste sledováni mobilním telefonem. Systém GPS sděluje aplikacím nebo mapám vaši polohu, Wi-Fi využívá vaši polohu a triangulace mobilních věží sleduje váš telefon. Bluetoothdokáže identifikovat a sledovat váš smartphone, a to nejen pro sledování kontaktů COVID-19, službu „Find My“ společnosti Apple nebo pro připojení sluchátek.

Lidé dobrovolně udávají svou polohu pro sdílení jízd nebo pro hry, jako je Pokemon Go nebo Ingress, ale aplikace mohou shromažďovat a sdílet polohu i bez vašeho vědomí. Mnohé modely aut z poslední doby jsou vybaveny telematickými systémy, které sledují polohu – například OnStar nebo Bluelink. To vše způsobuje, že odhlášení je nepraktické.

Totéž platí i na internetu. Většina webových stránek obsahuje reklamní sledovače a soubory cookie třetích stran, které se ukládají do prohlížeče při každé návštěvě webu. Identifikují vás při návštěvě jiných stránek, aby vás inzerenti mohli sledovat. Některé webové stránky také používají tzv. key logging, který sleduje, co zadáváte na stránku před stisknutím tlačítka odeslat. Podobně záznam relace sleduje pohyby myší, kliknutí, rolování a psaní, i když nekliknete na tlačítko „odeslat“.

Sledovače reklam vědí, kdy jste kde brouzdali, jaký prohlížeč jste použili a jaká je internetová adresa vašeho zařízení. Mezi hlavní příjemce patří Google a Facebook, ale existuje mnoho zprostředkovatelů dat, kteří tyto informace „porcují“ podle náboženství, etnické příslušnosti, politické příslušnosti, profilů na sociálních sítích, příjmů a zdravotní historie za účelem zisku.

Velký bratr v 21. století

Lidé mohou implicitně souhlasit s určitou ztrátou soukromí v zájmu domnělé nebo skutečné bezpečnosti – například na stadionech, na cestách a letištích nebo výměnou za levnější online služby. Z těchto kompromisů však mají jednotlivci mnohem menší prospěch než firmy, které údaje shromažďují. Mnoho Američanů je nedůvěřivých vůči vládním soupisům, přesto ochotně sdílejí své běžecké rutiny v aplikacích, jako je Strava, která odhalila citlivé a tajné vojenské údaje.

V právním prostředí po rozhodnutí ve věci Roe v. Wade existují obavy nejen z aplikací pro sledování periody, ale i z propojení údajů o fyzickém pohybu s online vyhledáváním a údaji o telefonu. Právní předpisy, jako je nedávný texaský senátní zákon č. 8 proti potratům, se odvolávají na „soukromé individuální mechanismy vymáhání“, což vyvolává otázky, kdo získá přístup ke sledovacím údajům.

V roce 2019 Ministerstvo zdravotnictví státu Missouri ukládalo údaje o periodách pacientek na jediné klinice plánovaného rodičovství ve státě, které korelovaly se státními lékařskými záznamy. Metadata o komunikaci mohou odhalit, s kým jste v kontaktu, kdy jste kde byli a kdo další tam byl – ať už je ve vašich kontaktech, nebo ne.

Údaje o poloze z aplikací ve stovkách milionů telefonů umožňují Ministerstvu vnitřní bezpečnosti (Department of Homeland Security) sledovat lidi. Zdravotní nositelná zařízení představují podobná rizika a zdravotničtí odborníci upozorňují na nedostatečné povědomí o bezpečnosti údajů, které shromažďují. Všimněte si podobnosti Fitbitu nebo chytrých hodinek s kotníkovými náramky, které lidé nosí během soudem nařízeného monitorování.

Nejrozšířenějším uživatelem sledování v USA je Imigrační a celní úřad (ICE), který shromáždil obrovské množství informací bez soudního, legislativního nebo veřejného dohledu. Právnické centrum Georgetown University Law Center on Privacy and Technology informovalo o tom, že ICE prohledávala fotografie řidičských průkazů 32 % všech dospělých osob v USA, sledovala automobily ve městech, kde žije 70 % dospělých osob, a aktualizovala záznamy o adresách 74 % dospělých osob, když si tyto osoby aktivovaly nové účty veřejných služeb.

Nikdo nehlídá pozorovatele

Nikdo neočekává, že bude neviditelný na ulicích, na hranicích nebo v nákupních centrech. Ale kdo má přístup ke všem těmto sledovaným údajům a jak dlouho jsou uchovávány? V USA neexistuje jednotný zákon o ochraně soukromí na federální úrovni a státy se potýkají s regulační mozaikou; pouze pět států – Kalifornie, Colorado, Connecticut, Utah a Virginie – má zákony o ochraně soukromí.

Sledování polohy v telefonu je možné omezit, ale nelze se mu zcela vyhnout. Předpokládá se, že zprostředkovatelé údajů vaše osobní údaje před prodejem zamaskují. Tato „anonymizace“ je však nesmyslná, protože osoby lze snadno identifikovat pomocí křížových odkazů na další soubory dat. Díky tomu mohou lovci odměn a pronásledovatelé systém snadno zneužít.

Největší riziko pro většinu lidí vzniká při úniku dat, ke kterému dochází stále častěji – ať už se jedná o uniklou aplikaci nebo neopatrný hotelový řetězec, prodej dat z registru řidičů nebo kompromitovaný úvěrový úřad, či dokonce zprostředkovatele zprostředkování dat, jehož cloudové úložiště je napadeno.

Tento nelegální tok dat nejenže ohrožuje mlhavé představy o soukromí, ale může dát na prodej vaše adresy a čísla pasů, biometrické údaje a profily na sociálních sítích, čísla kreditních karet a seznamovací profily, informace o zdravotním stavu a pojištění a další.

O autorovi: Peter Krapp je profesorem filmových a mediálních studií, informatiky, angličtiny a hudby na Kalifornské univerzitě v Irvine.

Zdroj: The Conversation, „Surveillance is pervasive: Yes, you are being watched, even if no one is looking for you“ (22.07.2022)

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.