Finsko, Pobaltí, Rusko, Ukrajina nebo USA? Komu by mohla hrát sabotáž do karet?
Autoři Stephen Bryen a Shoshana Bryenová na stránkách Asia Times řeší, kdo mohl sabotovat plynovody Nord Stream v Baltském moři. Jejich článek uvádí technické parametry plynovodů: oba plynovody Nord Stream se nacházejí v hloubce od 80 do 110 metrů. Žabí muži obvykle operují v hloubce 6 metrů, takže k umístění výbušnin na potrubí nebo jeho jinému poškození by byla zapotřebí dálkově ovládaná ponorná zařízení. Podvodní trubky pro Nord Stream jsou vyrobeny ze speciální oceli o tloušťce stěny od 26,8 do 34,4 mm. Trubky byly vyrobeny šesti výrobci (jedním v Rusku, čtyřmi v Evropě a jedním v Japonsku). Trubky jsou zalité v betonu. Úmyslné poškození by tedy nebylo snadné.
Ukrajina již uvedla, že sabotáž provedli Rusové. Potíž s tímto argumentem spočívá v tom, že Rusko by ztratilo veškerý vliv na Evropu, kdyby zničilo své vlastní plynovody. Jak Nord Stream 1, tak Nord Stream 2 jsou vlastněny v rámci společného projektu. Gazprom má 51 % a čtyři západní partneři vlastní zbytek plynovodu. Ukrajina by sama mohla být kandidátem ve snaze poškodit Rusko ekonomicky. Pokud by tomu tak bylo a Ukrajina by byla odhalena jako viník, její vztahy s Evropou a NATO by byly nesmírně poškozeny.
Téměř každá evropská země má technické možnosti operovat na moři s dálkově ovládanými zařízeními. Některé země mají vyvinuté podvodní vojenské služby (jako americké námořnictvo SEALS), které mohou útočit a ničit podvodní cíle. Která evropská země by to však chtěla udělat?
Autoři píší, že Evropané stejně jako Rusové potřebují neporušené plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 pro budoucí dodávky plynu. Kromě toho by Rusko mohlo takový krok považovat za válečný akt.
Finsko je ve vážném sporu s Ruskem, který začal rozhodnutím Finska vstoupit do NATO. V květnu Rusko přerušilo dodávky plynu do Finska a předtím zastavilo dodávky elektřiny. Proč by Finsko mohlo považovat plynovody Nord Stream za cíl případné odvety? Finsko samo uvalilo embargo na ruské uhlí a ropu.
Kterýkoliv z pobaltských států, se kterými má Rusko napjaté vztahy, mohl provést sabotážní akce proti plynovodům Nord Stream. Jenže fakt, že by takový krok připravil Evropu o dodávky plynu za předpokladu ukončení sankcí činí tento krok nepravděpodobným pro jakoukoli zemi, jejíž bezpečnost závisí na NATO, tvrdí autoři.
Mohly být za útokem Spojené státy, které by se tak pokusily odstranit vliv ruského prezidenta na Evropu během zimy? V případě, že by ve Washingtonu panovaly velké obavy z toho, že Evropa v zimě opustí konsensus ohledně sankcí, protože by se tak chtěla zachránit před energetickou krizí, dával by takový krok smysl, míní autoři. Dodávají k tomu, že by takový krok obsahoval obrovská politická, strategické a bezpečnostní rizika.
Spojené státy se staly významným energetickým aktérem, který do Evropy vyváží stále více LNG (zkapalněného zemního plynu). Ten nyní zaplňuje evropské zásobníky plynu na zimu.
Dodávky z USA většinou směřují přes Francii, dále přes Španělsko a Nizozemsko. Podle některých zpráv USA téměř naplnily svoje kapacity v dodávkách do Evropy i do Asie. Ceny zemního plynu v USA by se tak mohly zvýšit, pokud se zvýší dodávky LNG.
Jasnou odpověď na otázku, kdo sabotoval plynovody Nord Stream, nezná nikdo. Autoři však dochází k závěru, že skutečnost, že Evropa mohla „nezodpovědně“ celkem 37 let nakupovat plyn od Ruska (které autoři označují slovy „známý nepřítel“), je při pohledu zpět hodná obdivu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.