Sociologové upozorňují, že výsledky průzkumů se nemusí shodovat se skutečnou situací: Rusové se bojí o tématu mluvit, odmítají odpovídat nebo odpovídají neupřímně.
Podle telefonického průzkumu veřejného mínění společnosti Russian Field, který byl proveden mezi 29. zářím a 1. říjnem, podporuje částečnou mobilizaci v Rusku celkem 64 % dotázaných, kteří byli ochotni odpovědět na telefonicky položené otázky. Jak uvedla společnost Russian Field, „výsledky průzkumu v řadě otázek týkajících se dění na Ukrajině se nemusí shodovat se skutečnou situací. Rusové se bojí o tomto tématu mluvit – počet odmítnutí se zvýšil a upřímnost klesla.“ Konkrétně: společnost provedla celkem 23 767 telefonátů, celkem 21 402 lidí se průzkumu odmítlo účastnit (90 %) a dalších 754 (3,3 %) telefonát přerušilo uprostřed rozhovoru. Výsledky tedy odrážejí názory pouze 6,7 % oslovených, kteří byli ochotni odpovědět na otázky. Míra odmítnutí nebo přerušení telefonátu je na 1 dotazník 13,75 %.
Podle tohoto průzkumu se 31 % dotázaných vyslovilo proti částečné mobilizaci. Přitom je jenom 30 % dotázaných přesvědčeno, že se jich částečná mobilizace může dotknout. Naopak 63 % je přesvědčeno, že se jich mobilizace netýká a týkat nebude. Mezi mužskými respondenty je nicméně 48 % přesvědčeno, že se jich mobilizace může dotknout, a jen 10 % žen míní, že dopadne i na ně. 4 % dotázaných mužů odpověděla, že se službě hodlají vyhnout tím, že budou ignorovat povolávací rozkaz nebo vycestují ze země. Celkem 15 % respondentů zná někoho, kdo už ze země odjel nebo to plánuje – toto číslo se zvýšilo o 5 % oproti březnu 2022. 62 % dotázaných mužů s jistotou uvedlo, že se v případě povolávacího rozkazu dostaví na vojenskou správu a 15 % to uvedlo jako nejpravděpodobnější postup. Dalších 11 % očekává, že prokáže, že mobilizaci nepodléhá.
Míra podpory částečné mobilizace roste s věkem. Mezi mladými lidmi (18-26 let) bylo proti částečné mobilizaci 56 % respondentů, v kategorii nad 44 let podpořilo prezidentovo rozhodnutí přes 70 % dotázaných. Mezi důvody pro mobilizaci respondenti nejčastěji uváděli potřebu bránit vlast (56 %), potřebu většího počtu mužů v armádě (22 %), potřebu dokončit odvody (22 %) a důvěru v rozhodnutí hlavy státu (10 %). Mezi protiargumenty patřila teze, že bojovat by měli profesionálové (67 %), obavy o sebe, příbuzné a přátele (16 %) a obavy o mobilizované obecně (13 %).
Průzkum dále uvedl, že celkem 77 % respondentů podpořilo připojení čtyř teritorií Ukrajiny k Ruské federaci. Proti anexi se vyslovilo 16 % dotázaných. I u této otázky závisí podpora na věku. Ve skupině nad 60 let anexi podpořilo 86 % dotázaných.
Ve srovnání s červencem 2022 vzrostl na 44 % počet lidí, kteří jsou přesvědčeni, že by měla začít mírová jednání. Naopak 46 % respondentů chce, aby „speciální vojenská operace“ pokračovala. V červenci pokračování podpořilo 52 % dotázaných.
Průzkum ukazuje, že 60 % dotázaných je připraveno podpořit novou ofenzivu proti Kyjevu, pokud by ji Vladimir Putin vyhlásil „zítra“, což odpovídá červencovému měření. Dvacet osm procent bylo proti. Na druhou stranu by prezidentovo rozhodnutí podepsat zítra mírovou dohodu a zastavit speciální operaci schválilo 75 % respondentů. To je o 10 procentních bodů více než před dvěma měsíci. Odpůrců takového rozhodnutí je 18 %, tj. o 10 p. b. méně než v červenci.
Ruští politologové vysvětlují pro noviny Kommersant logiku podpory jakéhokoliv rozhodnutí Vladimira Putina depolitizačním trendem. Politolog Michail Vinogradov řekl, že lidé v Rusku se přestali snažit o vytvoření si politického postoje. Zda na tom mobilizace něco změní, ukáže ale podle Vinogradova až hlubší, kvalitativní sociologický výzkum založený na metodě focus group. Kvantitativní sociologie sice vypovídací hodnotu má, ale s ohledem na stále častější odmítání účasti na průzkumech veřejného mínění její význam v posledních letech znatelně poklesl. Zvyšující se počet stoupenců mírových rozhovorů je přitom podle politologa „zcela přirozený“ vzhledem k růstu obav z mobilizace a klesajícímu pocitu vítězství ve společnosti. Také politoložka Jekatěrina Kurbangalejevová upozorňuje, že k interpretaci tohoto průzkumu je třeba přistupovat opatrně. V současné době je obzvláště obtížné dodržet všechny formální postupy při provádění celostátního průzkumu. „Za předpokladu, že metodika a postup jsou správně dodržovány, je nicméně třeba mít na paměti, že lidé nyní mají tendenci dávat obranné, společensky schválené odpovědi. Kromě toho mnozí stále vnímají situaci jako pro sebe nereálnou. A společensky přijatelné odpovědi se stávají jakousi psychologickou obranou,“ uvedla.
Průzkum společnosti Russian Field proběhl mezi 1611 respondenty telefonicky po celém Rusku. Statistická chyba není vyšší než 2,5 %.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.