V katarském Dauhá se od 5. do 9. března koná pátá konference OSN pod zkratkou LDC5 zabývající se problémy nejchudších zemí. Bohužel se prozatím nese převážně v duchu hořkosti a nespokojenosti.
Least developed countries (LDC) je označení pro skupinu rozvojových zemí, které jsou na tom z hlediska životní úrovně obyvatel a ekonomické síly nejhůře na světě. Lídři těchto zemí si na nedělním zahájení summitu OSN doslova vylili své zklamání a svou hořkost z toho, jak s jejich zeměmi jednají jejich bohatší protějšky. Mnozí zástupci nejméně rozvinutých ekonomik ve svých projevech důrazně apelovali na rozvinuté mocnosti, aby jim poskytly slíbenou pomoc v miliardách dolarů, která jim pomůže uniknout chudobě a bojovat proti změně klimatu. Na stranu chudých států se postavil i generální tajemník OSN Antonio Guterres, když se kriticky vyjádřil ke „dravým“ úrokovým sazbám uvalovaným mezinárodními bankami na chudé státy. Podle něj už pro neposkytnutí pomoci „neexistují žádné výmluvy“. Na sobotním setkání s vůdci LDC vyzval Guterres k mobilizaci 500 miliard dolarů na sociální a ekonomickou transformaci.
Lídři rozvojových zemí využili prvního dne veřejné debaty ke zdůraznění svých požadavků na vlády rozvinutých ekonomik. Ty byly vyzvány prezidenty a premiéry z Afriky a asijsko-pacifického regionu k finanční akci s požadavkem, aby bohaté země předaly slíbených 100 miliard dolarů ročně na podporu úsilí chudých zemí bojovat proti globálnímu oteplování. Bangladéšská premiérka Sheikh Hasinová, jejíž země se 170 miliony obyvatel by měla získat status nejméně rozvinuté země, prohlásila, že chudší země si „zaslouží“ jistotu ohledně financování rozvoje a řešení klimatu. „Mezinárodní společenství musí obnovit svůj závazek ke skutečné strukturální transformaci v LDC,“ řekla Hasinová. „Naše národy nežádají o charitu. To, o co usilujeme, jsou náležité mezinárodní závazky.“ Zambijský prezident Hakainde Hichilema se k Hasinové připojil s tím, že poskytnutí financí je „záležitostí důvěryhodnosti“. „Nejméně rozvinuté země si nemohou dovolit další ztracenou dekádu,“ prohlásil i Narayan Kaji Shrestha, místopředseda vlády Nepálu, který má také do roku 2026 opustit země LDC a přejít do divize zemí se středním příjmem. Shrestha řekl, že v pěti desetiletích od doby, kdy byl stanoven status LDC, aby země získaly obchodní privilegia a levnější finance, „bojovaly ve velkolepém boji proti chudobě, hladu, nemocem a negramotnosti“. Zdůraznil, že pouze šest zemí dosud uniklo statusu LDC, který některé národy považují za stigma.
Prezident Středoafrické republiky Faustin-Archange Touadera využil svůj projev k ostré kritice sankcí uvalených Radou bezpečnosti OSN a dalšími institucemi na jeho velký, ale řídce osídlený národ, který zažil desetiletí nestability. Touadera uvedl, že nechápe, jak jeho země s obrovskými zásobami zlata, diamantů, kobaltu, ropy a uranu může „zůstávat i více než 60 let po získání nezávislosti jednou z nejchudších na světě“. “Středoafrická republika byla vždy neprávem považována některými západními mocnostmi za rezervu strategických materiálů,“ dodal. „Od získání nezávislosti trpí systematickým drancováním, čemuž napomáhá politická nestabilita podporovaná některými západními mocnostmi nebo jejich spojenci.“ Země je již deset let pod zbrojním embargem OSN a též EU uvalila na SAR sankce. Důvodem sankcí byly aktivity ruské vojenské skupiny Wagner ve Středoafrické republice a dalších sousedních zemích, jeden sankcionovaný Wagnerův úředník byl podle EU „bezpečnostním poradcem“ Touadery. Sankce EU zasáhly také zlaté a diamantové společnosti ve Středoafrické republice a Súdánu.
Debata o nepokojích v chudých zemích potrvá pět dní. Dosavadním výstupem summitu, který se koná jednou za deset let, však prozatím nebylo žádné zásadní oznámení o řešení nedostatku zoufale potřebných financí pro chudé státy, pouze hostitelská země Katar se zavázala, že dá na programy Organizace spojených národů 60 milionů dolarů. Summit LDC potrvá do 9. března. Mezitím se stovky podnikatelů se účastní paralelně probíhajícího fóra soukromého sektoru.