Výroční zpráva Belgické národní banky (BNB) vykreslila mimořádně pochmurný obraz současné hospodářské situace Belgie.

Studie, která byla nedávno zveřejněna, zdůraznila, že dostupnost hypoték klesla v celé Belgii na „historicky nízkou úroveň“ v důsledku prudkého růstu cen bydlení a hypotečních sazeb. Rozpočtový deficit Belgie – jeden z největších v EU – byl označen za „znepokojivý a neudržitelný“, upozornily noviny Brussels Times.

Tím špatné zprávy neskončily, neboť analytici dospěli k závěru, že belgický systém vládou nařízené valorizace mezd „neúměrně postihuje podniky s relativně velkým počtem zaměstnanců“, což je činí mnohem náchylnějšími k přesunu do jiných částí světa nebo k bankrotu.

Nakonec BNB zjistila, že Belgie neudělala dost pro řešení zásadních strukturálních problémů, včetně nízké míry účasti pracovní síly a přechodu na ekologickou ekonomiku. Uznala, že pokroku brání četné krize, kterým Evropa čelí – od pandemie Covid-19 přes válku na Ukrajině až po prudce rostoucí inflaci.

Podívejme se blíže, co uvádí zpráva BNB.

Velký deficit

Vnější šok, který zasáhl belgickou ekonomiku, je patrný z výrazného zhoršení běžného účtu platební bilance. V roce 2022 by běžný účet vykázal výrazný schodek přesahující 4 % HDP. To samozřejmě odráží především nárůst účtu za dovoz energií, a to navzdory oslabené spotřebě energií, ale svou roli hrají i další faktory, jako je růst cen ostatních surovin a materiálů a znehodnocení eura. Samotný nárůst cen dovážených energií představuje podle odhadů ochuzení o zhruba 3 % HDP. Celkově tak velký deficit běžného účtu představuje značnou ztrátu příjmů vůči zbytku světa. V důsledku zhoršení nákladové konkurenceschopnosti belgických podniků zůstane běžný účet v příštích letech pravděpodobně pod tlakem.

Snížená dostupnost vlastního bydlení

Na trhu s bydlením se růst nominálních cen zpomalil, ale nezastavil, a silný růst cen od roku 2020 v kombinaci s prudkým zvýšením hypotečních sazeb ztížil pořízení bydlení. Splátkové zatížení průměrné nové hypotéky během krátké doby prudce vzrostlo. Toto zatížení se vrátilo na svou nejvyšší úroveň před globální finanční krizí v roce 2008. To může být stále větší překážkou pro získání vlastního bydlení, zejména pro mladší domácnosti s nižšími příjmy nebo menší finanční podporou ze strany rodičů či prarodičů.

Zhoršení konkurenceschopnosti

V současné době se nákladová konkurenceschopnost belgických podniků prudce zhoršuje a politici si musí dát pozor na riziko vykolejení v dlouhodobém horizontu. Prudký nárůst nákladů na energie a další výrobní vstupy vytváří tlak na ziskovost podniků, které musí nést i rostoucí mzdové náklady. V jiných zemích se ochrany kupní síly domácností dosahuje spíše prostřednictvím specifických rozpočtových opatření, která nejsou přímo účtována podnikům, i když účet nakonec zaplatí (budoucí) daňoví poplatníci. V krátkodobém horizontu tedy náklady belgických podniků rostou mnohem rychleji než náklady jejich zahraničních konkurentů. Poslední výpočty pocházejí ze září, ale není pochyb o tom, že rozdíl v nákladech práce oproti třem hlavním sousedním zemím se v období 2022-2023 výrazně zvýší.

Nákladová konkurenceschopnost závisí nejen na ceně práce, ale samozřejmě také na nákladech na spolehlivé dodávky energie. Cena a zaručená dostupnost energie jsou nesmírně důležité, a to určitě pro energeticky náročné průmyslové podniky. V tomto ohledu je i přes nedávný pokles cen zemní plyn v Evropě stále několikanásobně dražší než na jiných trzích. To je pro evropské podniky velkou konkurenční nevýhodou a může to snížit atraktivitu evropského trhu pro velké investice nadnárodních skupin. To již ilustrovala sdělení některých velkých průmyslových skupin, které oznámily, že v budoucnu rozšíří své aktivity především mimo Evropu.

Mezi členskými státy EU jde také o to, aby byla co nejvíce koordinována opatření na podporu podnikání, jako jsou dotace na energie, aby se zabránilo vytváření nerovných podmínek pro podniky v různých zemích.

Demografický vývoj

Stárnutí populace bude v nadcházejících letech a desetiletích vytvářet ještě větší tlak na veřejné finance. Ačkoli se tento problém týká všech vyspělých zemí, je třeba poznamenat, že v Belgii rostou náklady na důchody více než ve většině ostatních zemí EU a především než v jiných členských státech s vyšším veřejným dluhem. Pozoruhodné je, že to není způsobeno čistě demografickými faktory, jako je postup věkové pyramidy, ale spíše pomalejším přizpůsobováním důchodových systémů tomuto demografickému vývoji. V jiných zemích jsou totiž náklady na stárnutí populace již mnohem více omezovány politickými opatřeními, jako je zvyšování skutečného věku odchodu do důchodu nebo úprava technických parametrů důchodových systémů.