Selhání rakety Vega C při startu, které bylo způsobeno dílem vyrobeným na Ukrajině, může dále zpozdit několik misí.
Oficiální vyšetřování ukázalo, že příčinou neúspěšného startu evropské rakety v prosinci byla vadná součástka vyrobená na Ukrajině. Raketa Vega C, jejíž první let se uskutečnil teprve loni v červenci, bude nyní minimálně do konce roku odstavena, což by mohlo ještě více prohloubit množství misí čekajících na start, upozornil portál časopisu Nature.
Toto zpoždění je posledním z řady neúspěchů, které vážně omezily možnosti Evropy vypouštět rakety. „Toto je okamžik, kdy se musíme hluboce zamyslet nad tím, jak pro Evropu znovu získat nezávislý přístup do vesmíru,“ řekl Josef Aschbacher, generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA), na tiskovém brífinku 3. března.
Menší a méně výkonný sourozenec Vegy C zažil v posledních letech také dva neúspěšné starty. Výroba těžké nosné rakety Ariane 5 byla ukončena, zatímco její nástupkyně Ariane 6 byla odložena a prvního letu se dočká nejdříve koncem roku 2023. A po ruské invazi na Ukrajinu před rokem v plném rozsahu zrušily evropské země smlouvy na starty s ruskými raketami Sojuz.
Programy Vega a Vega C řídí ESA a Arianespace. Obě rakety vyrábí evropské konsorcium vedené společností Avioz Colleferra u Říma.
***
Evropská vesmírná agentura
ESA je mezivládní organizace, která vznikla v roce 1975 a jejímž posláním je utvářet rozvoj evropských kosmických kapacit a zajišťovat, aby investice do vesmíru přinášely občanům Evropy a světa prospěch.
ESA má 22 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. Přidruženými členy jsou Lotyšsko, Litva, Slovensko a Slovinsko.
Díky koordinaci finančních a intelektuálních zdrojů svých členů může ESA realizovat programy a činnosti, které dalece přesahují možnosti jednotlivých evropských zemí. Spolupracuje zejména s EU na realizaci programů Galileo a Copernicus a s Eumetsatem na vývoji meteorologických misí. ESA také nově zpřístupniladigitální obsah historických sbírek na tomto odkazu historicalarchives.esa.int.
Kdo nejvíce přispívá Evropské vesmírné agentuře?
Vedle USA, Číny a Ruska se Německo nezdá být velkou kosmickou zemí. Kosmický průmysl v Německu se v poslední době značně zmenšil. Přesto se Německo velmi angažuje v evropském vesmírném programu. Jak ukazujegraf Statista s údaji Evropské kosmické agentury, největší podíl na financování společné evropské kosmické agentury pochází z Německa, a to 21,4 % – v absolutních číslech je to přibližně jedna miliarda eur. Podobně vysoký podíl má i Francie (20,4 %). S určitým odstupem následují Velká Británie (12,4 %) a Itálie (11,8 %). Zbývající podíl z přibližně 4,9 miliardy eur dotací je rozdělen mezi ostatní evropské státy. (Příspěvek ČR do rozpočtu ESA na rok 2023 činí 49,2 milionů eur, což se rovná 1% podílu).
Celkový rozpočet ESA na rok 2023 činí přibližně 7,08 miliardy eur, přičemž většina z nich jde do segmentů pozorování Země (25 procent), navigace (16 %) a kosmické dopravy (12,6 %).
Graf ukazuje rozdělení příspěvků z různých zemí do ESA v roce 2023 (v %). Zdroj: Statista.
Psali jsme: