Evropa chce být více přítomna ve vesmíru

„To, co se děje na Zemi, musí platit i pro vesmír. Samostatná suverenita – satelity, a tím i bezpečnost a bezpečnostní komunikace – musí být zaručena i pro vesmír,“ řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.

Ve dnech 22. a 23. listopadu se v Paříži sešli členské státy Evropské vesmírné agentury (ESA), přidružené státy a pozorovatelé ze spolupracujících států, aby diskutovali o tom, jak posílit evropský vesmírný sektor ve prospěch všech – včetně monitorování a zmírňování změny klimatu, bezpečné komunikace pod evropskou kontrolou a rychlé a odolné reakce na krize.

Již desítky let je vesmír součástí naší kritické infrastruktury a stále více každodenních činností států i jednotlivců závisí na družicích na oběžné dráze. Díky výzkumu vesmírných stanic se prohloubilo naše chápání lidského zdraví, otevřely se nové ekonomické trhy, vznikla nová pracovní místa a stále nás inspiruje nový pohled na vesmír a naše místo v něm, který nám kosmická věda otevírá.

„V posledních letech se přínosy výzkumu vesmíru ukázaly tak jasně jako nikdy předtím,“ říká generální ředitel ESA Josef Aschbacher. „Naše družice pro pozorování Země nadále odhalují znepokojivou povahu našeho měnícího se klimatu prostřednictvím detailních snímků přírodních katastrof a extrémních povětrnostních jevů, které poškozují společnost a berou lidské životy.“

Nejde ovšem jen o klima.

Ruská agresivní válka na Ukrajině ukázala, jak důležitá je evropská nezávislost, a to i ve vesmíru. ESA musela odložit misi ExoMars na Mars, původně plánovanou na letošní podzim, protože se na ní podílela ruská kosmická agentura Roskosmos. Ruské nosné rakety Sojuz již evropské satelity do vesmíru nedopravují. První let nové evropské nosné rakety Ariane 6 byl odložen o tři roky.

Aby se Evropa dokázala postavit Rusku, Číně a USA, musí nyní jednat jednotně, uvedl francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire. Dosud tomu tak vždy nebylo. Mnoho programů ESA je pozastaveno, protože některé z 22 členských států sledují své národní zájmy. Zejména mezi Paříží a Berlínem se opakovaně vyskytly rozdíly.

Krok správným směrem může být uzavření dohody mezi Francií, Německem a Itálií o nosných raketách. Dohoda stanoví veřejnou podporu „úměrnou komerčním rizikům“ pro těžkou nosnou raketu Ariane 6 a italskou raketu Vega-C, aby byla zajištěna jejich dlouhodobá konkurenceschopnost.

Pro tyto tři země tato konkurenceschopnost rovněž vyžaduje „zamyšlení“ nad revizí pravidel geografické návratnosti. Ty stanoví, že investice každého z 22 členských států ESA musí vést k ekvivalentním průmyslovým vedlejším produktům pro jejich společnosti.

 

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.