Nejen NASA s její misí Artemis I má v oblasti průzkumu vesmíru velké plány a ambice. Čína se netají tím, že hodlá konkurovat a nezůstávat pozadu.
Americká mise Artemis I spočívá v pokusu o přiblížení se k Měsíci, pro technické problémy však musela být několikrát odložena. Podobným projektům se nyní velmi intenzivně věnuje Čína, jejíž plány jsou ještě o něco odvážnější. Číňané si totiž také dali za cíl dosáhnout Měsíce a ač příprava mise trvá dlouho a je zatím spíše obestřena tajemstvím, plán cesty již prý mají připraven. Letos v létě (24. července) Čína vypustila do vesmíru druhý ze tří modulů, které budou tvořit její vlastní vesmírnou stanici na Měsíci – instalaci nazvanou Tchien-kung neboli Nebeský palác. Do svého modulu Čína dokonce úspěšně umístila i tři své astronauty zvané „taikonauti“. Číňané nadšeně doufají, že stanice bude v provozu již koncem tohoto roku, americká NASA se ovšem tolik neraduje a Čínu obviňuje z pokusů ovládnout Měsíc.
Čína chce mít svou měsíční základnu hotovu v 30. letech tohoto století. Mezi úspěchy ČLR patřil i rok 2019, kdy se představila jako první země, která přistála se sondou doprovázenou mini-Roverem na odvrácené straně Měsíce a následující rok odtud přinesla vzorek půdy. Tím ovšem čínské odhodlání zdaleka nekončí. Země má v úmyslu zřídit Mezinárodní měsíční výzkumnou stanici, tedy pozemní základnu na Měsíci. Základna by byla původně pravděpodobně automatická a posádkou by byli jen roboti, později by tam Čína poslala i své taikonauty.
Nejen ČLR, ale i Rusko se v oblasti vesmírného výzkumu mění a posouvá své hranice. Společné aktivity obou zemí pak podle mnohých názorů připravují půdu pro významný geopolitický posun. Čína totiž bude na své stanici muset uvolnit místo i pro několik kosmonautů, protože Rusko je s jejím projektem spojeno. Populárně-naučný portál Futura Sciences uvádí, že nová stanice bude zodpovědná za těžbu měsíčních nerostných zdrojů a poskytování stanovišť pro stálou lidskou přítomnost v období 2036-2040. Zprávou, která překvapila svět, pak bylo i oznámení z 26.7. 2022, kdy Jurij Borisov, šéf agentury Roskosmos, oznámil plánovaný konec účasti Ruska na ISS po roce 2024.