V souvislosti s přetrvávající hrozbou vysokých cen energií se v Evropě zavírá další hliníkárna.
Od začátku energetické krize klesla evropská výroba hliníku o více než polovinu. Tato uzavření mohou být také překážkou pro ekologický přechod v Evropě. Hliník je totiž klíčovou součástí mobility a dopravy, budov, stavebnictví, obalů, leteckého průmyslu a obrany. Používá se také téměř ve všech technologiích výroby, přenosu a skladování energie, zejména v těch, které zajistí energetický přechod, jako je větrná a solární energie, alternativní palivové články, výroba vodíku, vysokonapěťové kabely a baterie.
Výrobce hliníku Speira uvedl, že v letošním roce uzavře svůj německý závod Rheinwerk kvůli náročnému trhu s energií. Loni v září výrobce snížil kapacitu závodu o 50 % v souvislosti s prudkým nárůstem cen energie. Společnost Speira uvedla, že se nyní zaměří pouze na recyklaci a zpracování hliníku na výrobky s přidanou hodnotou.
Rostoucí náklady na energie po ruské invazi na Ukrajinu snížily marže výrobců, přičemž energeticky náročné kovy byly obzvláště postiženy.
Od prosince 2021 došlo v klíčových evropských hutích k několika omezením výroby. Evropa do konce roku 2022 pozastavila přibližně 1,4 milionu tun kapacity, což představuje 2 % z celkového celosvětového objemu.
Hliník je energeticky nejnáročnějším základním kovem, jehož výroba vyžaduje přibližně 40krát více energie než výroba mědi. Na výrobu jedné tuny hliníku je zapotřebí přibližně 15 megawatthodin elektrické energie.
Zatím pouze společnost Aluminium Dunkerque oznámila obnovení své omezené kapacity ve Francii. Očekává se, že po podpoře francouzské vlády bude závod do konce května fungovat na plnou kapacitu.
V hliníkárenském průmyslu je však opětovné spuštění hutě dlouhý a nákladný proces, což znamená, že některé ze zastavení výroby, které jsme zaznamenali od roku 2021, by mohly být trvalé.
Čím více hutí se zavírá, tím více se region stává závislým na dražším dovozu od dodavatelů s vyšší uhlíkovou náročností, včetně Číny a Ruska.
Psali jsme: