Dodavatelské řetězce na celém světě zažívají bouři. Do zavedených obchodních vazeb a vztahů náhle rychle po sobě vtrhly Covid, klima i válečný konflikt. Dodavatelé nyní hledají nové možnosti.
Podle Světového ekonomického fóra (WEF) existuje 5 faktorů, se kterými nyní bojují globální dodavatelské řetězce. Prudce rostoucí inflace způsobuje, že miliony spotřebitelů šetří. To zasahuje poptávku, ale také vytváří nejistotu, která dodavatelským řetězcům ztěžuje plánování. V Evropě se v poslední době navíc objevilo mnoho protestních akcí a nepokojů zaměstnanců nespokojených s nižšími mzdami. Nedostatek energie a rostoucí ceny energií pak vedly k tomu, že i podniky začaly šetřit a omezují výrobu. Další narušení a nejistotu pak způsobila i geopolitická nejistota. Reálné škody a narušení byly též způsobené dramatickými změnami v chování počasí. Jedná se o závažné problémy. Na druhou stranu však výzkum WEF také odhalil, že 77 % hlavních ekonomů očekává, že podniky budou reagovat a řešit náročné podmínky inovacemi prostřednictvím optimalizace dodavatelských řetězců a s použitím nových technologií.
Obrovskou část globální ekonomiky tvoří lodní doprava (každoročně se takto po světě přepraví jedenáct miliard tun zboží). Právě zde se viditelně projevuje vliv investic do nových technologií v této oblasti. Nejrychleji rostoucím evropským přístavem jsou Antverpy. Nad přístavem se tyčí super futuristická budova, jejíž velmi moderní vzhled odpovídá tomu, o co se snaží z provozního hlediska – snaze o maximální digitalizaci. Mužem, který stojí v centru dění, je pak Erwin Verstraelen, ředitel pro digitální informace a inovace v antverpském přístavu. Ten dohlíží na zavádění takzvaného “digitálního dvojčete” přístavu, které má s pomocí technologií podporovat terminály, lodní společnosti a vnitrozemské vodní cesty. Toto se týká například komunikace. Námořní komunikace stále probíhá převážně hlasově – přes telefony a vysílačky, takže je obtížné ji sledovat. Před dvěma lety přístav pilotně spustil projekt využití umělé inteligence k převodu mluveného slova na text. Jeho fungování bylo zprvu problematické, nyní však se však technologie natolik zlepšila, že umělá inteligence dokáže dokonce rozpoznat i sentiment v hlasech – například pozná, jestli se dva kapitáni lodí hádají. “Takže lidé, kteří jsou zodpovědní za vyšetřování nehody nebo něčeho, co se stalo, a kteří dosud hledali jehlu v kupce sena, se teď mohou zeptat a za 5 až 10 sekund mohou vědět: OK, bylo to tohle,” říká Erwin Verstraelen. Antverpský přístav o rozloze téměř 130 km2 je 14. největší na světě a druhý největší v Evropě.
Další významné změny se týkají skladování. Provozovatelé skladových prostor využívání hi-tech systémů k úspoře místa a času. Jedním ze světových lídrů v oblasti inovací v této oblasti je společnost GXO logistics a Mark Manduca je jejím investičním ředitelem. “GXO je společnost, která vznikla několika akvizicemi za posledních 20 let,” vysvětluje. “Dnes jde o na více než 900 skladů, které působí ve více než 28 zemích po celém světě. To, co se snažíme dělat, je v podstatě zefektivnit, zrychlit a zpřesnit skladování.“ Společnost prý za posledních třicet let zaznamenala velké změny. “V posledních, řekněme, 30 letech se z hlediska globálního obchodu zboží v podstatě převáželo do Asie, kde se vyrábělo a nakonec se zboží vracelo ke spotřebitelům. Tato tradiční obchodní trasa se dostala pod značný tlak, a to nejen kvůli tomu, co jsme viděli v souvislosti s pandemií nebo nulovým výskytem viru, ale také proto, že mzdy, upřímně řečeno, výrazně vzrostly, takže rozdíl mezi trhy na Východě a trhy na Západě se za posledních deset let zmenšil. I podle něj jsou řešením technologie a efektivnost, kterou přinášejí.
Měli bychom tedy pociťovat obavy, nebo optimismus ohledně schopnosti podniků dodávat nám výrobky a služby? Ranjeev Menon je generálním ředitelem skupiny GWC logistics, přední společnosti v oblasti logistiky a dodavatelských řetězců se sídlem v Kataru. Podle něj se na obzoru objevují pozitivní signály. “Globální dodavatelské řetězce se po zhruba třech těžkých letech zotavují. Dnes to vypadá úplně jinak. Společnosti se přizpůsobily, pokud jde o diverzifikaci výroby a nespoléhání se na jeden dodavatelský zdroj nebo zemi. Když se dnes tedy podíváte na dodavatelský řetězec, vypadá spíše jako dodavatelská síť. To je sice složitější, protože máte více dodavatelů, kteří dodávají stejné výrobky, a má to také dopad na náklady, ale odstraňuje to problémy s dodávkami nebo výkyvy v dodávkách, jaké jsme viděli v nedávné minulosti,” tvrdí Menon. Pro ty, kdo mají obavy o plynulost dodávek v budoucnu, ať už z důvodu konfliktů, epidemií či klimatických změn, by mohl být uklidněním fakt, že v oblasti plánování, přepravy a skladování technologie řeší problémy tak rychle, že předpovědi vypadají mnohem optimističtěji, než se mnozí obávali.
Psali jsme:
- Řetězce moci
- Japonsko usiluje o posílení dodavatelských řetězců s Latinskou Amerikou
- Německé firmy musí diverzifikovat dodavatelské řetězce zdrojů pro energetický přechod
- Budou „přátelské dodavatelské řetězce“ řešením?
- Žádný český zemědělec nebo potravinář nemá šanci vyjednat cenu s nadnárodním řetězcem, říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.