Francouzský prezident Emmanuel Macron v nejnovějším projevu představil své “tři cesty ke sjednocení země“ a pokusil se uklidnit obrovský odpor veřejnosti vůči jeho důchodové reformě.
Prezident Francie Emmanuel Macron začátkem tohoto týdne přednesl předem nahraný projev k národu. Projev trval pouhých 13 minut a byl přednesen poté, co byly o víkendu podepsány rozporuplné důchodové reformy prosazované dlouhodobě francouzskou vládou. Prezident ve své řeči nejprve zopakoval, že je přesvědčen, že důchodové reformy, které zahrnují zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let, jsou nezbytné kvůli stárnutí populace. Dále pak vytyčil svou vizi “tří cest” k pokroku, a to: práci, spravedlnost a právní stát a sociální pokrok.
Projev se skládal převážně z rekapitulace již vykonané práce nebo již nastíněných návrhů, jako je vytvoření 200 nových policejních brigád a příslib, že lidé s chronickými nemocemi se budou moci registrovat u lékaře primární péče. Poté, co Macron řekl, že “vyslyšel hněv francouzského lidu”, požádal zemi, aby “táhla za jeden provaz”, aby se znovu sjednotila a obnovila, a řekl, že chce “nastínit velký projekt” pro zemi. Macron dále zrekapituloval některé úspěchy své vlády při snižování nezaměstnanosti, vyjádřil své přesvědčení, že „učinil z Francie nejatraktivnější zemi v Evropě pro zahraniční investice“ a řekl, že chce urychlit “reindustrializaci” země, zejména pokud jde o zelené technologie. V oblasti o spravedlnosti a právního státu Macron zopakoval svůj slib přijmout více policistů a soudců a uvedl, že dalšími projekty budou prevence nelegální imigrace a boj proti kriminalitě. Pokud jde o sociální pokrok, uvedl, že učitelé jsou nyní lépe placeni, děti ve školách více sportují a vláda pracuje na slibu okamžitého nahrazení učitelů, kteří chybí ve výuce. Zopakoval slib, že do konce roku bude 600 000 lidí s chronickým onemocněním registrováno u lékaře.
Macron dále dodal, že premiér a ministři předloží příští týden podrobnější návrhy, a to dříve, než dojde k “prvnímu vyhodnocení’ vládního plánu. To prý nastane do 14. července, státního svátku Francie. V okolí Paříže se během Macronova projevu shromáždili demonstranti na “concerts de casseroles” – neboli koncertech bouchání kastrolů. Projev byl označován za Macronův pokus uklidnit hněv veřejnosti kvůli důchodové reformě a přejít k dalším prioritám této vlády. Důchodová reforma, která byla předmětem několikaměsíčních stávek a protestů, byla o víkendu podepsána poté, co většinu jejích částí v pátek schválila Ústavní rada. Cílem vlády je, aby vstoupila v platnost do září a aby se věk odchodu do důchodu postupně zvýšil z 62 na 64 let do roku 2030. Prezident dodal, že “lituje”, že se na reformě nepodařilo nalézt shodu, a chápe “hněv”, který Francouzi pociťují. “Byla tato reforma akceptována? Zjevně ne. A navzdory měsícům konzultací se nepodařilo nalézt konsenzus a já toho lituji.” V souvislosti s protesty, které se proti reformě rozhořely, dodal: “Nikdo, zejména ne já, nemůže zůstat hluchý k požadavku sociální spravedlnosti.” “Odpovědí nemůže být ani rigidita, ani extremismus,” dodal prezident a dodal, že jeho “dveře budou vždy otevřené” pro jednání s odbory. Odbory a představitelé levicové opozice jsou odhodláni pokračovat v boji a vyzvali lidi, aby vyšli do ulic a dali najevo svůj hněv na 1. máje, který je ve Francii tradičně dnem demonstrací a pochodů.